Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec nadějí pro čínské křesťany? Ministerstvo jim odmítlo udělit azyl, právnička radí podat žalobu

Konec nadějí pro čínské křesťany? Ministerstvo jim odmítlo udělit azyl, právnička radí podat žalobu

Ministerstvo vnitra dnes začalo čínským křesťanům rozesílat rozhodnutí, zda v Česku získají či nezískají azyl. Zhruba 30 křesťanů zastupuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která zatím obdržela tři rozhodnutí. Právnička Hana Franková ČTK řekla, že zatím prostudovala jedno, v němž vnitro azyl neudělilo. Neudělení azylu v případu jiného klienta ČTK potvrdila také advokátka Marie Ludvová, která zastupuje další Číňany.

Číňané chtějí tuzemský azyl získat, jelikož tvrdí, že jsou ve své zemi pronásledováni kvůli své křesťanské víře. Zhruba šedesátičlenná skupina podala žádosti o azyl v roce 2016. Část ale vzdala dlouhé čekání a rozhodnutí se bude týkat asi 40 lidí. Podle Frankové bude vnitro verdikty o udělení či neudělení azylu předávat tento týden a další dva následující.

Franková uvedla, že si první zamítnutou žádost o azyl musí prostudovat. Nicméně klientovi doporučí, aby by podal žalobu. „Stejně tak, kdyby byly zamítnuty žádosti těch ostatních, tak budeme doporučovat, aby naším prostřednictvím podali žaloby. My ty případy považujeme za důvodné,“ vysvětlila Franková.

Další tři klienty zastupuje ostravská advokáta Ludvová. Rozhodnutí obdržela zatím v případu jednoho z nich. Zdůvodnění vnitra považuje za velmi obecné. „Vnitro tam v podstatě konstatovalo, že to pronásledování nebylo tak vážné,“ řekla ČTK. Dodala, že za podezřelé okolnosti vnitro označilo například to, že Číňané začali pracovat již po půl roce po příchodu do země nebo to, že přišli organizovaně. „Předpokládám, že ta další rozhodnutí budou stejná,“ podotkla Ludvová.

Vnitro se k případu zatím nechce vyjadřovat. „Ministerstvo vnitra se nikdy nevyjadřuje k individuálním případům v řízení o mezinárodní ochraně, ostatně ani nemůže s ohledem na mezinárodní právo respektive Ženevskou úmluvu,“ sdělil dnes ČTK tiskový odbor.

To, že velká část Číňanů velmi pravděpodobně azyl nezíská, naznačují statistiky. ČTK dnes zjistila, že mezi roky 1990 a 2016 získalo tuzemský azyl pouze 17 čínských občanů. Naposledy šlo o šest osob v roce 2014. Přitom mezi roky 1999 a 2006 o azyl žádalo mnohem více čínských občanů než v aktuálním případě. Třeba v roce 2003 české úřady obdržely 854 žádostí.

Křesťané v Číně patří k pronásledovaným komunitám. Tamní komunističtí vládci sice uznávají katolictví i protestantství, na církve ale dohlíží tajná policie. Další nelegální křesťanské církve čínský režim potírá.

Rozhodnutí českých úřadů se vleklo. Interpelacím kvůli tomu čelil bývalý premiér Bohuslav Sobotka i jeho nástupce Andrej Babiš. Sobotka předloni vyloučil, že by za prodloužením azylového řízení s čínskými křesťany byly politické tlaky nebo české zájmy v Číně. Objevily se například informace, že Číňany hloubkově prověřují české tajné služby, které se zajímaly o to, jestli mezi nimi nejsou špioni. Čínský tisk po provalení případu psal, že se skupina pouze za křesťany vydává a že jde o nelegální migranty.

V Česku podle posledních statistik ministerstva vnitra ke konci loňského listopadu žilo 4370 Číňanů, kteří měli povolený trvalý pobyt. Dalších 2472 mělo povolený pobyt přechodný.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1