Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec přesčasů zdarma a peníze na nábor nových policistů na spadnutí. Předvolební populismus, hodnotí opozice

Konec přesčasů zdarma a peníze na nábor nových policistů na spadnutí. Předvolební populismus, hodnotí opozice

Policisté a příslušníci dalších bezpečnostních sborů už možná nebudou sloužit ročně 150 hodin přesčasů bez nároku na náhradní volno nebo odměnu, s výjimkou vyhlášených krizových stavů. Předpokládá to novela o služebním poměru, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha, jež by zavedla mimo jiné taky náborové příspěvky nebo zkušení dobu, míří k posouzení do bezpečnostního výboru.

Novela by měla podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) zvýšit atraktivitu služby v bezpečnostních sborech. Kromě policie se týká hasičů, celníků, Vězeňské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb. Předloha by měla být účinná od příštího roku.

Náborové příspěvky by podle ní měly pohybovat od 30 tisíc do 150 tisíc korun. Příslušníci by je měli dostávat po půl roce. Pokud by sloužili aspoň čtyři roky, nemuseli by je vracet. Náborové příspěvky kritizovala Jana Černochová z opoziční ODS, podle níž stát neumí ocenit zkušené policisty, kteří slouží už mnoho let. „Pokud si návrh zákona přečtou, tak od sboru odejdou,“ řekla poslankyně, jenž by zavedla stabilizační příspěvky. Novelu označila Černochová za předvolební populismus, návrh na její vrácení vládě k přepracování ale neprosadila.

Ministerstvu vnitra se nedaří obsazovat prázdné policejní tabulky a doplňovat tak stavy. Příslušníků policie má navíc Česká republika skoro nejvíce na počet pobyvatel v Evropě. A to navíc bez ohledu na to, že kriminalita v tuzemsku v posledních letech klesá.

Předloha obsahuje i další změny. Jde třeba o možnost zrychleného služebního postupu pro středoškolsky vzdělané příslušníky. Měli by dostat stejně jako jejich vysokoškolsky vzdělaní kolegové šanci přihlásit se do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost až o dva stupně vyšší.

Nováčci u bezpečnostních sborů by nově měli být přijímáni na zkušební dobu. V současnosti je totiž podle předkladatelů velmi obtížné propustit nově přijatého příslušníka, u kterého v prvních měsících služebního poměru ukáže, že nemá nutné předpoklady.

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček již ohlásil pozměňovací návrh, který by zvýšil úmrtné. Sbory nyní vyplácejí trojnásobek měsíčního služebního příjmu, podle Ondráčka by to měl být jeden roční plat. Jiří Štětina (Úsvit) chce uzákonit horní hranici pro výsluhy. Hovořil o 40 tisíc korunách, některé jsou nyní podle něho nemravné.

 

Pokud budou členové bezpečnostních sborů sloužit nově proplácené přesčasy, rozpočtové náklady se odhadují na 210 milionů korun ročně. Odhad ale vychází z toho, že příslušníci si budou za přesčasy většinou vybírat náhradní volno.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1