Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kontroverzní cizinecký zákon jde do Senátu. Úplně bych ho zamítl, tvrdí senátor Láska

Kontroverzní cizinecký zákon jde do Senátu. Úplně bych ho zamítl, tvrdí senátor Láska

Kontroverzní cizinecký zákon, který podle odborníků výrazně zkomplikuje život cizinců v Česku, zamíří v nejbližších dnech do Senátu. S kritikou se už u poslanců setkaly především pozměňovací návrhy sociálnědemokratického poslance Václava Klučky. Zásadní výhrady má k novele i senátor Václav Láska, který je jejím zpravodajem. „Vnímám ji jako velmi špatný zákon. A to už po legislativní stránce jeho tvorby, kdy ministerstvo vnitra obešlo standardní legislativní proces a svoji vládu komplexním pozměňovacím návrhem podaným panem poslancem Klučkou,“ říká Láska v rozhovoru pro INFO.CZ.

Láska upozorňuje na postup, který se už při projednávání novely ve sněmovně setkal s ostrou kritikou od některých poslanců, oborníků na migraci a třeba i od Hospodářské komory ČR nebo České advokátní komory. Jak zpravodajský portál INFO.CZ podrobně informoval, kritici vnímali rozsáhlé pozměňovací návrhy sociálnědemokratického poslance jako obejití standardního procesu. „Ministerstvo naprosto jednoznačně – a řekl bych, že v historii nenapodobitelným způsobem – obešlo svoji vlastní vládu, obešlo připomínkovací proces a přes spřáteleného poslance si prosadilo vlastní komplexní pozměňovací návrh. Takto podle mě zákony psát nejde,“ tvrdí Láska.

Otázkou nyní je, jak se k normě postaví Senát. Příští týden ji projedná výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. O několik dní později zamíří na plénum. Zůstává přitom možnost, že Senát pošle zákon zpět poslancům.

Senátor Láska by podle svých slov navrhoval zamítnutí zákona. Česko by se tím ale mohlo vystavit postihu ze strany Evropské unie, protože novela má zároveň implementovat evropskou směrnici. „Spíše si myslím, že půjdu cestou navrhování pozměňovacích návrhů, byť si myslím, že ten zákon je tak špatný a nepřináší vůbec nic dobrého, že kdyby to bylo jen na mně, tak bych ho nechal zamítnout a napsat úplně znovu,“ říká Láska. Několik navržených pozměňovacích návrhů projedná příští týden s dalšími senátory na výboru.

Vytipovaných má v současnosti hned několik problematických míst. „Vnímám tam jeden bod, který je z mého pohledu značným bezpečnostním rizikem,“ tvrdí Láska. A upozorňuje na paradox, kdy je novela resortem vnitra vydávaná za nástroj boje proti vzrůstajícímu nebezpečí.

„V novele je minimálně jeden bod, který může způsobit pravý opak. Konkrétně jde o bod, kdy se některým zaměstnavatelům, které vybere vláda, udělí výjimka. Jejich uchazeči o povolení k pobytu se pak nemusí ukázat na ambasádě. Vytváří se tu poměrně velký prostor i ke korupci,“ upozorňuje Láska.

Ministerstvo vnitra se podle svého výkladu přelomovou novelou snaží také reagovat na případy, kdy prohrává u soudů správní žaloby. „To je dost nebezpečný přístup. Neumím určitou věc dělat, prohrávám soud, tak si upravím zákon tak, aby mi to vyhovovalo,“ oponuje Láska.

Připomíná, že se proti pozměňovacím návrhům poslance Klučky postavili během projednávání ve sněmovně nejen experti na migraci, ale také Hospodářská komora ČR nebo Česká advokátní komora. „Je zjevné, že zejména pozměňovací návrhy poslance Klučky byly připraveny ve spolupráci s předkladatelem (ministerstvem vnitra) tak, aby je nebylo nutno projednat v rámci připomínkového řízení. Takovýto postup je z hlediska fungování právního státu nesporně nepřijatelný a je nutné jej odsoudit, neboť pokud jednotlivé orgány státní moci obcházejí pravidla, která jsou nastavena pro jejich fungování ve smyslu čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, jde o zásah do samotné podstaty řádného výkonu veřejné moci,“ vyjádřili se před časem advokáti.

Poslanci nakonec nepřijali jeden z navrhovaných bodů, který by v podstatě rušil právo na soudní přezkum rozhodnutí ministerstva vnitra o neudělení oprávnění k pobytu. Další kontroverzní body ale v normě zůstaly. Zákon by tak například výrazně omezil právo cizinců v Česku podnikat. Přinesl by i povinnost předkládat doklady jako rodný nebo oddací list v originále. Významně by také zasáhl do vztahů Čechů s partnery ze třetích zemí. Podle právníků zákon narazí u českých i evropských soudů.

Poslanec Klučka za svým návrhem stojí. „Pozměňovací návrh k novele zákona o pobytu cizinců jsem podal po zralé úvaze a podrobné diskuzi s odbornými pracovníky ministerstva vnitra. Jde o návrh, jak jsem řekl v úvodním slově ve druhém čtení, který zpřísňuje podmínky řízení s cizinci a vychází z reálných praktických poznatků, které se ukázaly jako rizika dosavadního řízení,“ uvedl už dříve pro INFO.CZ.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1