Koronavirus bude českou ekonomiku stát desítky miliard, předvídá ekonom Navrátil

Dopad epidemie koronaviru na českou ekonomiku by podle odhadů Světové banky mohl od růstu HDP letos ukrojit 0,4 až 0,7 procentního bodu. To jsou desítky miliard korun. Část připadne na spotřebu, část na tuzemský průmysl, říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil v rozhovoru pro INFO.CZ, v němž jsme probrali vyhlídky české ekonomiky.

 

Stále více Čechů vnímá zdražování – rostoucí cenu potravin, bydlení, alkoholu. Lednová inflace se vyšplhala na 3,6 procenta. Jak velký je to problém?

Takzvaná jádrová inflace, tedy inflace očištění o vliv cen pohonných hmot, potravin a daní, je vyšší už delší dobu. To je dané především velmi slušnou poptávkou domácností. K této jádrové inflaci se ale nyní přidávají různé jednorázové faktory, které inflaci dále prodražují. Kvůli suchu a neúrodě jsou dražší potraviny, vyšší daně zase prodražují alkohol či tabák. A najednou z toho je inflace blížící se čtyřem procentům, což je pro ČNB problém.

V čem přesně je to pro banku problém? Pokud tedy odhlédneme od samotného faktu, že to míjí její dlouhodobý inflační cíl, který je na úrovni dvou procent.

Inflace byla nad cílem už delší dobu. Její další růst nad horní toleranční pásmo tří procent začíná být problém, protože si vyšší ceny stále více začínají uvědomovat i běžní lidé a začínají na to reagovat. Národní banka v únoru zvýšila sazby, aby proti současnému stavu bojovala. A to i přesto, že aktuální růst inflace nad tři procenta je hnán hlavně jednorázovými položkami, které za rok pominou.

Jenže mezitím veřejnost na vysokou inflaci začíná reagovat; viděli jsme to například v případě odborářského předáka Josefa Středuly, který nově požaduje zapracování inflačních doložek do nových kolektivních smluv. To by byl pro Českou národní banku skutečně problém. Celé její inflační cílování je založené na kolektivním přesvědčení veřejnosti, že dokáže udržet inflaci okolo těch dvou procent. Ať ekonomika roste, nebo ne. ČNB chce, aby se veřejnost upnula k těm dvěma procentům a ne k té současné vysoké inflaci. To se ale nyní nedaří.

Lidé se s tím zdražováním setkávají reálně.

Přesně tak. Lidé mají reálně pocit, že inflace je vyšší. Zdražují položky, které běžně denně nakupují, což citlivost zvyšuje. Dávají víc peněz za jídlo, za alkohol, tabák. Za bydlení. I proto centrální banka v únoru poměrně nečekaně zvýšila své úrokové sazby. Chce dát jasně najevo, že inflaci umí zkrotit. A to i přesto, že se musí zabývat i riziky, které pramení ze zahraničí, aktuálně koronavirus, dříve obchodní války či brexit, takže ČNB nyní není v úplně záviděníhodné pozici.

Ticho kolem IT kauzy u Maláčové. Proč ji ČSSD drží a co ji čeká příští týden?

sinfin.digital