Novým typem koronaviru se celosvětově nakazilo už přes osmdesát tisíc lidí a další případy neustále přibývají. Nákazu hlásí už i dvanáct evropských zemí, v Česku se zatím žádné podezření na COVID-19 nepotvrdilo. Byť není radno koronavirus podceňovat, epidemiolog Jan Kynčl varuje před zbytečnou panikou. „V podmínkách střední Evropy způsobí z hlediska dopadu na organismus a úmrtnost bez diskuse víc problémů běžná sezónní chřipka,“ upozorňuje Kynčl.
Řekněte: mám se bát víc koronaviru nebo obyčejné chřipky?
Podle toho, kde se zrovna nacházíte. Pokud v oblasti Chu-pej, tak je odpověď jasná. Ovšem v podmínkách střední Evropy způsobí z hlediska dopadu na organismus a úmrtnost bez diskuse víc problémů běžná sezónní chřipka. V souvislosti s chřipkou každoročně zemře v průměru až dva tisíce lidí. V době velké epidemie až dva a půl tisíce. Záměrně říkám v souvislosti s chřipkou, neumírá se bezprostředně na ni, ale na její komplikace.
A to jsou jaké?
Těch druhotných komplikací je řada. Nejhorší dopady má chřipka u kardiaků, lidí s diabetem či nemocemi ledvin, ti by měli být každoročně očkováni, protože jsou k chřipkovým virům nejvnímavější. Virus je totiž schopen vyvolat celkové selhání organismu velmi rychle.
Chřipka není jen patogen horních cest dýchacích, ale jedná se o celkové onemocnění, dokladem čehož je například to, že nás bolí svaly. Chřipka může způsobit virový zápal plic, což je velmi závažné onemocnění, které může usmrtit i jinak zdravého dospělého v dobré kondici. Tím, že napadá svaly, je v ohrožení srdce, protože to je také sval, takže může způsobit zánět srdečního svalu nebo závažnou arytmii. Při těžkém průběhu nemoci začnou navíc postupně selhávat i další orgány, jako první obvykle ledviny. Chřipka není banální nemoc, to jen my ji pořád podceňujeme.
