Koronavirus odstartoval na trhu v Číně. Biolog vysvětluje, jak odvrátit hrozbu další epidemie | info.cz

Články odjinud

Koronavirus odstartoval na trhu v Číně. Biolog vysvětluje, jak odvrátit hrozbu další epidemie

Na počátku současné virové pandemie byl přenos koronaviru ze zvířat na člověka v Číně. Světoznámý tropický biolog Vojtěch Novotný v rozhovoru s INFO.CZ vysvětluje, jaká zvířata jsou v této souvislosti pro člověka obzvlášť nebezpečná, a jak by bylo teoreticky možné podobným epidemiím v budoucnu zabránit.

Už se dnes mezi vědci s jistotou ví, z jakého zvířete se v Číně nakazil koronavirem SARS-CoV-2 první pacient?

Zdá se už takřka jisté, že prvotní nákaza pochází z netopýrů. To však neznamená, že se člověk nakazil přímo od netopýra, ale spíše od dalších přenašečů, jakými mohli být třeba už dříve zmiňovaní luskouni.

Za hlavní příčinu rozšíření nákazy ale odborníci považují otřesné hygienické podmínky na čínských trzích. Můžete prosím laicky vysvětlit, v čem konkrétně spočívá nebezpečí těchto trhů?

Je to především velká koncentrace lidí a nejrůznějších živých a čerstvě mrtvých zvířat na malém prostoru. Virus se v takových podmínkách lépe přenáší. Stovky takových přenosů jsou samozřejmě neúspěšné, protože člověk jako nový hostitel nevyhovuje, občas se ale zjevně něco povede.

V jakém smyslu? Tomu úplně nerozumím...

Nejde jen o to, že přenašeči viru mohou být divoká zvířata, zabíjená a prodávaná na čínských trzích a teoreticky schopná přenést na trh i viry, získané třeba od netopýrů. Hned vedle nich nebo přímo s nimi ale žijí i prasata, kuřata a další domácí zvířata. V téhle živočišné změti, včetně lidí, viry snadno obíhají a takzvaně zdokonalují své zbraně. Tím zvyšují i riziko přenosu nákazy na člověka a její další šíření v lidské populaci. Pak stačí, aby si člověk rukama, potřísněnýma krví od zabitého zvířete, promnul oči nebo se dotkl úst, a může začít epidemie.

Myslíte si, že po téhle a několika předchozích zkušenostech Číňané a obecně Asiaté hygienické podmínky na svých trzích vylepší?

Nepochybně, o tom jsem přesvědčen, nic jiného jim nezbývá. Problém ale není jen v klasických asijských trzích a bazarech. Málokdo si uvědomuje, že divoká zvířata se ve velkém zabíjejí a zpracovávají i pro potřeby tradiční čínské medicíny a kuchyně. A to nejen v Číně, ale v celé jihovýchodní Asii. Příkladem mohou být třeba šupiny luskounů. A omezit tradiční čínskou medicínu bude určitě  mnohem složitější než zavřít trhy, a to zejména v době během epidemie a po ní.

Jak to souvisí s přenosem virové nákazy? Chcete říci, že i produkty tradiční čínské medicíny mohou být potenciálně nebezpečné z hlediska šíření viru?

Ne, to ne. Prášek z kostí nebo šupin už nikoho nenakazí. Nebezpečné ale může být zabíjení divokých zvířat, z nichž se pak tyto produkty vyrábí. A opět ze stejného důvodu, jako když někdo zabíjí divoké zvíře, aby ho snědl. Stačí se chovat neopatrně nebo nehygienicky a ze zvířete na člověka se může snadno rozšířit virus, který zvířeti neublíží, ale lidem způsobí velké problémy.

Jestli to dobře chápu, viry se na lidi z divokých zvířat přenášely vždycky, teď je ale riziko celosvětové epidemie kvůli globalizaci a snadným přesunům nákazy vyšší....

Ano, ale to už si snad dnes uvědomuje každý. Pokud se virus ze zvířat na člověka rozšířil u nějakého izolovaného kmene, část domorodců zemřela, část přežila, nikdo ani nevěděl, zda za úmrtími stála virová nákaza. To se dnes mění. Virus se může poměrně velmi rychle přenést i na druhý konec zeměkoule.

Jaká divoká zvířata jsou pro člověka z hlediska virové nákazy vlastně nejnebezpečnější?

Obecně platí, že divoká zvířata jsou nebezpečnější než domácí, protože jim chybí veterinární péče. Z těch divokých jsou pak zvlášť nebezpečná ta, která jsou nám evolučně nejblíže, tedy například lidoopi. Ze šimpanzů na nás během evoluce přeskočila malárie, a z evolučního hlediska velmi nedávno i virus HIV, způsobující AIDS. Přitom šimpanzí varianta viru, SIV, těmto zvířatům velké potíže nepůsobí.

Jako o prvotních hostitelích nákazy se ale většině vámi zmiňovaných případů znovu hovoří o netopýrech. Z nich se dostane virus na opici či jiného zvířecího mezihostitele a až pak na člověka. Proč jsou vlastně netopýři z hlediska virové nákazy tak infekční?

To nikdo neví. Netopýři mají oproti jiným savcům hodně zvláštností, jsou opravdu výjimeční. K tomu, že jsou skutečným rezervoárem nejrůznějších virů, možná přispívá fakt, že žijí dlouho a často v obrovských koloniích, což pomáhá vzájemnému sdílení virů. Svoje viry sdílejí různé druhy netopýrů mezi sebou a vytvářejí pro ně tak jeden velký rezervoár.

Nemůže vést současná pandemie k tomu, že lidé v některých státech začnou netopýry vybíjet?

Ano, netopýři jsou tradičně podezřelá zvířata, proto ochránci přírody a zejména znalci netopýrů bijí na poplach. Nicméně vyhubení netopýrů by bylo trochu hysterickou reakcí na jednu pandemii, kromě toho vůbec nevíme, co by taková likvidace v přírodě způsobila. A zda by nakonec i člověku nepřinesla víc škody než užitku.

Co by se podle vás stalo, kdyby z přírody, třeba i z té české, zmizeli netopýři?

Netopýři jsou u nás významní hmyzožravci, v tropech se živí i plody a roznášejí tak semena rostlin. Zkonzumují zhruba stejné množství hmyzu jako ptáci, a pokud jim pokusně zabráníme v přístupu k nějaké vegetaci, tak se to obvykle projeví nárůstem hmyzích škůdců. Nicméně ekologické předpovědi jsou obtížné proto, že na takové vymizení netopýrů by reagovaly i ostatní druhy. Možná by to prospělo hmyzožravým ptákům, kteří by náhle měli více potravy. V tropických lesích je již ale prokázáno, že pokud zmizí místní plodožraví kaloni, tak se v další generaci změní druhové složení lesa. Semena některých rostlin totiž najednou nemá kdo roznášet.

Pokud tedy pomineme případné plány na vyhubení netopýrů, jaké poučení plyne ze současné virové epidemie ve vztahu člověka a zvířat?

Je jasné, že takové trhy, z jakých se rozšířil koronavirus v Číně, by měly být zakázány. A omezit by se měl i lov divoké zvěře. To jsou opatření, která sice případnou další virovou epidemii úplně nevyloučí, mohou ale riziko jejího vzniku výrazně snížit.

Jak ale chcete zabránit, aby třeba domorodci na Papui, kde jako vědec dlouhodobě působíte, přestali zabíjet divoká zvířata a pak třeba nákazu z nich přenesli na turisty a dál do světa?

Lovem se dnes už žádná civilizace neuživí, lov divokých zvířat je velmi ochranářským a jak teď vidíme i hygienickým problémem. Přitom ale přispívá k výživě lidí jen nepatrně. Pár velkochovů domácích zvířat by tento problematický způsob výživy dokázalo hladce nahradit, kdyby ovšem existovaly nějaké mechanismy, jak toto náhradní maso k těm potenciálním lovcům, často chudým a žijícím někde v odlehlé vesnici, dostat. Dříve se lovem dala vybudovat i společenská prestiž, to ale mezi dnešní mládeží v tropických oblastech platí stále méně.

Kdyby tedy podle vás měli domorodci a obecně chudí lidé lepší přístup k masu z běžných hospodářských chovů,  zabíjet v divočině by přestali?

Ano, z velké části zřejmě ano.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud