Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Koruna podle ČNB bude posilovat. Za euro dáte letos v průměru necelých 25 Kč

Koruna podle ČNB bude posilovat. Za euro dáte letos v průměru necelých 25 Kč

Česká národní banka odhaduje v letošním roce průměrný kurz koruny vůči euru na 24,90 Kč/EUR. Příští rok počítá s posílením na průměrných 24,50 Kč/EUR. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Upozornil, že prognóza kurzu koruny nepředstavuje závazek ČNB a nelze ji interpretovat ani jako žádoucí úroveň kurzu.

ČNB dnes obnovila zveřejňování odhadu vývoje kurzu koruny vůči euru. Zveřejňování odhadů pozastavila banka v listopadu 2013 v souvislosti se zavedením kurzového závazku. "Prognóza kurzu je spolu s prognózou všech dalších veličin podmíněna přijatými předpoklady prognózy, včetně výhledů zahraničního vývoje," uvedl Rusnok. Dodal, že příchod neočekávaných šoků může vychylovat skutečný vývoj kurzu od prognózy, a to někdy i výrazně.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že tímto krokem chce ČNB trhu poskytnout více informací o zamýšleném utahování měnové politiky. Pokud by totiž koruna v realitě neposilovala tolik, jak ČNB přepokládá, byl by to pro trh signál, že centrální banka může zvyšovat úrokové sazby rychleji, než čeká její prognóza, a naopak.

Odhadovaný kurz je podle Seidlera pro letošní rok obecně silnější, než trh patrně očekával. ČNB tak podle něj očekává, že zpřísňování měnové politiky bude se letos uskuteční více prostřednictvím silnější koruny a ČNB tak nebude muset tolik zvyšovat úrokové sazby. "Současná prognóza tak počítá pouze maximálně s jedním dalším růstem sazeb v letošním roce, což je méně, než trh nyní předpokládá. Je tak zřejmé, že další zvyšování sazeb ze strany ČNB se bude do velké míry odvíjet od vývoje kurzu koruny," uvedl.

Česká měna během tiskové konference guvernéra začala znovu posilovat. Ve 14:30 se obchodovala za 25,19 Kč/EUR, kde byla naposledy v prosinci 2012. Koruna posilovala už dopoledne, před polednem zpevnila k 25,22 Kč/EUR, poté se ale vrátila k zahajovacím 25,28 Kč/EUR.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1