Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kosovské migranty držely české úřady protiústavně, rozhodl i soud. V detenci byly i děti

Kosovské migranty držely české úřady protiústavně, rozhodl i soud. V detenci byly i děti

Padesátidenní zajištění migranta z Kosova se dvěma dětmi v Bělé-Jezové v roce 2014 znamenalo porušení jejich základních práv. Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl jejich stížnosti, soudce Jan Filip začal v 09:00 číst obsáhlé odůvodnění. Umístění rodiny do zařízení pro zajištění cizinců na Mladoboleslavsku nebylo podle stížnosti přiměřené ani nezbytné.

Muž se tříletým a šestiletým dítětem v roce 2014 přešli srbské hranice. V Maďarsku je zadrželi, podali tam žádost o azyl. Následně ale vyrazili vlakem směrem do Německa. Cesta skončila po kontrole na břeclavském železničním nádraží. Policie rozhodla o zajištění otce a později o jeho předání do Maďarska podle takzvaných dublinských nařízení. V Bělé-Jezové byl i s dětmi od 16. března do 5. května 2014.

Kosovci se proti rozhodnutí o zajištění neúspěšně bránili u Krajského soudu v Brně a následně u Nejvyššího správního soudu. V ústavní stížnosti poukazovali na délku zajištění i nedobré materiální podmínky pro děti v Bělé-Jezové. Stížnost zmiňovala také psychické dopady na život rodiny, nejistotu ohledně budoucnosti, absenci aktivit a her s ostatními dětmi. Stížnost jako přiměřenější alternativu uváděla umístění v přijímacím středisku pro žadatele o azyl v Zastávce u Brna.

„Již v roce 2010 štrasburský soud konstatoval, že zajišťování dětí v imigrační detenci je porušením zákazu špatného zacházení. Toto soud loni velmi důrazně potvrdil, když v pěti případech proti Francii shledal porušení článku 3 Úmluvy, který zakazuje nelidské a ponižující zacházení. V jednom případě byla rodina v zajištění jenom sedm dní. Abychom neporušovali základní práva těchto dětí, musíme již nyní vytvořit dostupné alternativy k detenci, tedy prostředí, kde rodiny budou moct počkat bez zbavení osobní svobody, dokud se nevyřeší jejich návrat nebo přesun do jiné země EU,“ uvedla pro INFO.cz Šárka Dušková, právnička Fóra pro lidská práva, které rodině poskytovalo právní poradenství.

Rodina kosovských migrantů nyní zvažuje další postup. „Úspěch je jenom částečný, zvažujeme další právní kroky,“ řekl INFO.cz advokát Filip Schmidt, který rodinu před Ústavním soudem zastupoval. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1