Kovář: Dny, kdy se stříhaly dráty aneb vzpomínka na Vánoce, které přinesly skutečnou svobodu

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | V těchto týdnech si připomínáme rovných třicet let od doby, kdy někdejší Československo po dlouhých časech více či méně tuhé totality vykročilo ke svobodě. Všechny bitvy s hroutícím se komunistickým režimem ještě nebyly dohrány, prodemokratické, prozápadní směřování státu již ale bylo nezvratné. V evropském kontextu se ČSSR symbolicky poprvé svobodně nadechlo 17. a poté 23. prosince 1989, kdy jeho ministr zahraničních věcí společně s ministrem zahraničí Rakouska, respektive Západního Německa přestřihl na hranicích dráty, bránící pohybu obyvatel mezi oběma zeměmi. Symbolický význam tohoto aktu převýšilo snad jen zvolení Václava Havla prezidentem republiky na konci roku.

K prvnímu historickému stříhání drátů došlo již zmíněného 17. prosince poblíž dolnorakouského městečka Laa an der Thaya a jeho aktéry byli dlouholetý disident, nyní ministr zahraničí Jiří Dienstbier a jeho rakouský protějšek Alois Mock. Krátce poté, pouhý den před Štědrým dnem, si Dienstbier tento akt zopakoval, tentokrát se svým německým kolegou Hansem-Dietrichem Genscherem mezi Rozvadovem a Waidhausem. Televize, rozhlas i další média byly u toho, a proto záběry na oba politiky a jejich doprovod, o četných přihlížejících nemluvě, obletěly bez přehánění celý svět, stejně jako rozhovory s dojatými hlavními aktéry.

Text, který dnes píšu, je nutně osobní víc než většina jiných, jež jsem pro INFO.CZ v letošním roce napsal. Pamatuji se totiž na ty dny, jako by to bylo včera. Svým způsobem pro mě, a jistě nejen pro mě, byly důležitější nežli památné dny po sedmnáctém listopadu v Praze. Právě dráty na hranicích totiž představovaly obludný symbol uzavřenosti, uzamčenosti naší země před světem, dokonce i před některými sousedními státy; smutné vězení, ve které vládnoucí komunisti proměnili Masarykovu a poté Benešovu republiku, podobně jako v okolních zemích, kde vládli, a podobně jako v případě Berlínské zdi.

Česká města a obce jsou mnohem starší, než se dosud předpokládalo, tvrdí přelomová studie

sinfin.digital