Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krize výrazně otřásla důvěrou v prezidenta i vládu. Se situací v zemi je spokojený jen každý desátý

Vládní krize výrazně pošramotila důvěru Čechů v prezidenta Miloše Zemana a vládu Bohuslava Sobotky. Té podle nejnovějšího šetření CVVM důvěřuje jen necelá čtvrtina lidí. S politickou situací obecně je spokojeno pouhých 10 % Čechů, což je nejhorší výsledek za posledních několik let. 

Důvěra Čechů v prezidenta Zemana se dlouhodobě pohybovala nad padesáti procenty. Kauza kolem odvolání ministra financí Andreje Babiše z vlády a lavírování Miloše Zemana se však na číslech silně podepsaly. V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) mu důvěru vyjádřilo 41 % respondentů, což je o 15 procentních bodů méně než v předešlém měsíci. 56 % lidí přímo uvedlo, že prezidentovi nedůvěřuje, 3 % se nedokázala rozhodnout a zvolila odpověď „nevím“.

Vládní krize negativně ovlivnila také vnímání kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Vládě důvěřuje méně než čtvrtina (23 %) veřejnosti, téměř tři čtvrtiny (74 %) jí v průzkumu CVVM vyjádřily nedůvěru. Oproti dubnu tak důvěra Čechů ve vládu poklesla o 17 procentních bodů.

„U vlády a Poslanecké sněmovny se důvěra propadla na nejnižší úroveň od voleb v roce 2013, přičemž u vlády je její současné hodnocení horší, než bylo u vlády vedené Jiřím Rusnokem, která po demisi Nečasovy vlády vládla několik měsíců bez důvěry Poslanecké sněmovny, i když stále ještě zůstalo o něco lepší, než jaké bylo hodnocení vlády Petra Nečase v období let 2012 a 2013,“ konstatuje CVVM.

Důvěra ústavním institucím v květnu 2017. Průzkum CVVMDůvěra ústavním institucím v květnu 2017. Průzkum CVVMautor: Info.cz

V obecné rovině dramaticky narostl počet Čechů, kteří nejsou spokojeni s politickou situací v zemi. Nelibost daly najevo dvě třetiny dotázaných (67 %), spokojeno je pouhých 10 % respondentů. Ani spokojena, ani nespokojena se cítí být pětina (20 %) obyvatel ČR. V porovnání s minulým šetřením z dubna 2017 se nespokojenost Čechů zvýšila o 26 procentních bodů.

„Aktuální spokojenost se současnou politickou situací, do níž se bezprostředně promítla probíhající vládní krize, je tak výrazně nejhorší od konce roku 2013, když srovnatelný výsledek byl zaznamenán v listopadu 2013,“ upozorňuje CVVM. 

Průzkum probíhal od 8. do 18. 5. 2017 formou osobního rozhovoru. Zúčastnilo se ho 1019 respondentů starších 15 let.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1