Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kůrovcové Česko: Populace škůdce je oproti loňsku místy až desetinásobná, může za to počasí

Kůrovcové Česko: Populace škůdce je oproti loňsku místy až desetinásobná, může za to počasí

Proti loňsku se v některých lokalitách objevuje až desetinásobné množství kůrovců, uvádí odborník z portálu Kůrovcové info.cz Jan Příhoda. Podle měření, do kterého se letos dobrovolně zapojilo 161 lesníků, kteří vkládají do aplikace data ze 473 odchytových míst po skoro celé zemi, v 80 procent z 58 porovnávaných okresů výrazně vzrostla populace lýkožrouta smrkového. V 33 okresech je meziroční nárůst více než 100 procent a ve 13 okresů byl odchycen dokonce více než pětinásobek brouků. Jde hlavně o oblasti na Moravě, ale i na jihu Vysočiny nebo v jihozápadních Čechách.

"Příčinami takto zásadního nárůstu populace lýkožrouta smrkového je s největší pravděpodobností rychlý nástup jara s vysoce nadprůměrnými teplotami umožňujícími rychlý vývoj brouků a dlouhodobé oslabení porostů suchem, jejichž obranyschopnost je zásadně oslabena. Příčinou je také vysoký populační základ kůrovce z minulé sezóny," uvádí Příhoda. Dalším negativním vlivem je podle něj série vichřic a následných polomů, na jejichž zpracování bylo o měsíc méně času.

Dodává, že údaje nemusejí být tak katastrofické, jak se zdají, protože proti loňsku se letos začal kůrovec rojit zhruba o měsíc dříve. Jsou však varovné, protože lze očekávat minimálně tři rojení kůrovce proti běžným dvěma rojením. Pokud by pokračovalo teplotně nadprůměrné počasí jarních měsíců, hrozí i čtvrté rojení. "Možnost kůrovce zastavit je v takovéto populaci minimální," dodal. Obává se tak exponenciálního množení v dalších letech.

Stromy podle něj už nemají vláhu na tvoření pryskyřice, kterou se proti kůrovci v minulosti bránily.

Podle něj jde o obrovskou živelnou kalamitu, jejíž dopady se člověk musí snažit omezit, ale není v silách lesníků ji úplně a na celém území zastavit. Měli by se tak soustředit na lokality, kde má zásah proti kůrovci ještě smysl. Vzhledem k tomu, že podobné problémy mají i okolní státy, je podle Příhody zásadní, aby stát ekonomicky podpořil boj proti kůrovci a zamezil tím odchodu pracovníků do Rakouska nebo Německa.

V oblastech, kde již není v moci člověka kůrovcovou kalamitu zastavit navrhuje odložit zásahy a zejména těžbu kůrovcových souší, aby se netříštily těžební i lidské kapacity. Bude to však podle něj velmi těžké prosadit. "Pro lesníky, kteří dali boji s dopady sucha a kůrovcem veškerou energii, bude velmi těžké se s tímto návrhem smířit, ale bohužel i zde by měla platit podobná pravidla jako při jiných katastrofách velkého rozsahu, že se prioritně zachraňují ti, kteří mají perspektivu přežití," dodal.

Ministři se v minulém týdnu usnesli, že stát zatím krizový stav kvůli kůrovci vyhlašovat nebude. Společnost ČD Cargo by však měla do konce letošního roku navýšit kapacity na odvoz dřeva z lesů o 500 vagonů. Jeden by měl stát podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) kolem 80.000 eur, celkem budou tedy náklady na nákup vagonů činit přes miliardu korun. Mělo by se také zrychlit udělování pracovních povolení pro cizince z Ukrajiny a Srbska, v lesích podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) aktuálně chybí 2000 kvalifikovaných a 4000 nekvalifikovaných pracovníků.

Stát v součinnosti s kraji bude také hledat místa, kde by se mohlo dřevo skladovat. Současnou kůrovcovou kalamitu zejména na východu republiky označuje Brabec za největší od dob Marie Terezie.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1