Kůrovec bude škodit dál. Na likvidaci kalamity nemáme síly, přiznávají Lesy ČR | info.cz

Články odjinud

Kůrovec bude škodit dál. Na likvidaci kalamity nemáme síly, přiznávají Lesy ČR

Z jednoho smrku, v němž zimují kůrovci a přes zimu se ho nepodaří najít, může na jaře vyletět až 75 tisíc brouků. tak zní závěr nové studie Biologického centra Akademie věd. Mohlo by se tak zdát, že momentálně není nic důležitějšího, než takové stromy najít. Lesy ČR ovšem toto očekávání mírní: tvrdí, že i kdyby najaly dobrovolníky a „kůrovcové“ stromy označily, nemají kapacitu na to, aby je pokácely a odvezly.

Okolnosti tak s trochou nadsázky připomínají rezignaci před očekávanou povodní. Stát jako by věděl, že na jaře přijde rozsáhlá pohroma, které by se dalo zabránit výstavou hráze, ovšem zároveň tvrdí, že nemá beton, auta ani zedníky. A lidé se mají smířit s tím, že jim domy zničí velká voda.

Komu se podobné přirovnání zdá trochu přitažené za vlasy, měl by si přečíst aktuální  zprávu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Vědci pod vedením jednoho z nejznámějších českých odborníků na kůrovce Petra Doležala z Jihočeské univerzity oloupali kůru ze dvou velkých, kůrovcem napadených smrků a umístili ji do takzvaného fotoeklektoru, kde je hmyz lákán na světlo.

A výsledek? „Z kůry vylétlo 150 tisíc kůrovců, tedy 75 tisíc na jeden strom,“ vysvětluje Petr Doležal. I když se jednalo o kůru z mimořádně velkých „čtyřkubíkových“ smrků, i v přepočtu na menší smrky se jedná o obrovská čísla. „V dospělých smrcích průměrné velikosti by tak mohlo zimovat 30 tisíc až 50 tisíc lýkožroutů smrkových,“ řekl Doležal pro INFO.CZ.

Už ostrůvek dvaceti nezpracovaných stromů někde uprostřed lesa tak může být domovem až milionu brouků, kteří na jaře vyletí a napadnou jen v první fázi minimálně čtyřnásobek toho, co obsadili v zimě. A s každým dalším rojením se šíří. Výzkum navíc ukázal, že nebezpečí nepředstavují jen napadené stromy, ale i popadaná kůra.

Z logiky věci tedy vyplývá, že čím více kůrovcových stromů (a kůry) se podaří v zimních měsících v lese objevit a odvézt ke zpracování, tím menší škody (řádově) kůrovec způsobí na jaře. Lesníci sami to při rozsahu kalamity a zasažené plochy nemohou při nejlepší vůli zvládnout. „Aby se kalamita zastavila, nebo zpomalila, je bezpodmínečně nutné označit a pokácet teď v zimě minimálně 90 % napadených smrků,“ řekl INFO.CZ Stanislav Slanina, jeden ze spoluautorů projektu NekrmBrouka.cz, který se na boj proti kůrovci zaměřuje. 

Podle některých odborníků by proto přicházela v úvahu i podobná dobrovolnická akce, k jaké Lesy ČR přistoupily při podzimní Dni za obnovu lesa. Tehdy sázelo v Česku stromky 31 tisíc dobrovolníků. „Já si dovedu teoreticky představit, i když to má také mnohá proti, že by s vyhledáváním a označováním napadených smrků v určitých konkrétních oblastech, kde to ještě má význam, také pomáhali dobrovolníci. A třeba zanášeli a oznamovali napadené smrky přes nějakou mobilní aplikaci,“ řekl INFO.CZ Doležal.

Najít kůrovcem napadený smrk, který ještě neusychá, ale není vůbec nic jednoduchého a žádá si to proškolení odborníkem, nebo alespoň instruktáž přes internet. O tom, zda je strom skutečně napadený, by nakonec stejně musel rozhodnout hajný.  

Jenže i státní podnik Lesy ČR, který spravuje takřka polovinu lesní plochy v Česku, je k významu podobné dobrovolnické akce spíše skeptický a tvrdí, že není v ničích silách napadené stromy přes zimu vyhledávat. „Snížili jsem počet zaměstnanců na ředitelství a zaměstnali řádově stovky lidí, kteří přímo na lesních správách nemají na starosti nic jiného než neustálé vyhledávání kůrovcem napadených stromů,“ řekla INFO.CZ mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. 

I když by podle ní mohlo kůrovcové smrky vyhledávat ještě víc lidí, třeba i včetně zmíněných dobrovolníků, nemělo by to prakticky smysl. „Naši partneři prostě nemají personální ani technickou kapacitu na pokácení a odvoz tak velkého množství dřeva. Kdybychom vyhledávali a označovali ještě více stromů, než jsme schopni dnes, už by je neměl kdo z lesa odvézt a zpracovat,“ přiznala Jouklová. Zároveň ale odmítá, že by vedení Lesů ČR rezignovalo na možnost zastavit další očekávanou eskalaci kalamity. „Děláme naprosto všechno, co je v našich silách a možnostech, abychom kalamitu maximálně utlumili,“ ujišťuje.

Rozhovor s Janem Borovičkou o českých lesích v pořadu Štrunc! autor: INFO.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud