Léčebné konopí jako rostlina budoucnosti? V Česku je pro pacienty nesmyslně drahé, říká Opletal | info.cz

Články odjinud

Léčebné konopí jako rostlina budoucnosti? V Česku je pro pacienty nesmyslně drahé, říká Opletal

Odborníka na rostlinné drogy Lubomíra Opletala zajímají alkaloidy v narcisech, sněženkách a rostlinách pro laika přehlédnutelných. Skrývá se v nich totiž třeba naděje pro nemocné s Alzheimerem. Pozornost věnuje také konopí. To je ale podle něj u nás pro nemocné nepřijatelně a nesmyslně drahé.

„Ne, svatý grál u žádné z rostlin neexistuje, i když se mě na něj ptají,“ směje se Opletal, zatímco ukazuje zahradu mrtvých růží. „Květiny, které se prezentují u prodejce jako ukázkové. Dříve je poté, co splnily svou povinnost předvést se zákazníkům, firma vyhazovala. Teď jsme uzavřeli dohodu, že je budou dávat nám,“ vysvětluje mezi řečí u záhonu pár kroků od Farmaceutické fakulty v Hradci Králové vědec, který se jako jeden z mála v Česku zabývá rostlinnými drogami.

Byla jsem na vědecké na konferenci, kde medik prezentoval znalosti léčebného využití konopí u studentů medicíny. Šedesát procent z nich vědělo, kdy a kde se používá. Není to málo?

Naopak. Jsem přitom z těch, kteří se staví za jeho restriktivní použití. Přes lékárnu a u těžkých stavů nemocí, jako je roztroušená skleróza či Parkinsonova nemoc. V Česku je to problém politický. Bývalá reprezentace špatně vyhodnotila situaci a nemalé procento lidí vehnala do stavu legislativního přestupku. Když přijdete do lékárny a máte platit za jeden gram konopí 250 korun, kdo si to může dovolit? Nic na tom nemění fakt, že se teď má z 90 procent pacientům platit. Někdo si z toho zkrátka udělal byznys.

Jakou cestu byste volil?

Mně je blízký program Izraele. Tam si pohlídali, kdo bude konopí pěstovat a jaká bude cena. U nás se říká, že tam konopí dotují. Ne. Pěstování samotné rozhodně není drahé. Ceny, které jsou u nás, to je politika. Když to řeknu, tak mě možná někdo odstřelí, jenže pro mne je obtížné racionálně vysvětlit, proč u nás nelze prosadit izraelský model. Nemalé množství lidí si bude konopí pěstovat a nemocní jsou kvůli cenám hnáni do zbytečné kriminalizace. A znovu opakuji, že je to byznys.

Vy jste konopí zkoušel?

Ne. Ale znám zkušenosti mladých. Mě spíš zajímá jeho výzkum.

Takže je podle Vás konopí rostlinou budoucnosti?

Zcela jistě jsme ještě nevyužili jeho potenciálu. Objevují se věci, které doposud známé nebyly. Existují odrůdy, jež produkují látky, které nejsou návykové. Například kannabidiol (CBD) nebo kannabigerol (CBG). Příznivě působí při léčbě kožních onemocnění, chrání nervové buňky proti nedostatku kyslíku a jedům, včetně otravy alkoholem, jelikož zpomaluje buněčné stárnutí. CBD by mohl být cenný pro léčbu cévní mozkové příhody a nitrolebních traumatických poškození mozku. Prokázal účinnost při léčbě neurodegenerativních poruch a má protizánětlivé, anxiolytické, antipsychotické a antidepresivní účinky. To je obrovský pokrok. Další oblasti léčebného využití jsou epilepsie, cukrovka, sociální fobie, bipolární porucha, schizofrenie, nevolnost a alternativa v léčbě některých nádorů...

Mohou k tomu přispět i naši vědci?

Jistě. Umíme šlechtit odrůdy vhodné pro izolaci těch látek. Rostliny jsou odlišné – nedorůstají stejné výšky jako běžné konopí a liší se i strukturou. Česká žádost už putovala na Evropskou komisi, aby posoudili použití kanabidiolu jako potraviny nového typu. Přál bych si, aby ve schválení nebyl problém a je reálné, že to za dva roky bude.

Poslanci před týdnem schválili, že léčebné konopí by mělo být pacientům hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, a to z 90 procent ceny. Návrh ještě musí projít mimo jiné Senátem. Jen letos v květnu lékaři pacientům předepsali pět kilogramů léčebného konopí, které pomohlo celkem 665 lidem. Potíž je, že léčebné konopí je u nás stále třikrát dražší než v Izraeli, jež je průkopnickou zemí co do léčby, i díky českému chemikovi z Olomouce. Česká republika patří díky profesorovi Lumíru Ondřeji Hanušovi, vědci, který žije v Izraeli, k vůdčím zemím v oblasti léčebných účinků konopí. To právě on objevil, jaký potenciál kanabinoidy skrývají.

Čím Vás uhranuly zrovna rostlinné alkaloidy?

Jednak se s nimi pracuje dobře. A vidím v nich léčebný potenciál. Vezměte si galantamin. Alkaloid, který se používá při léčbě Alzheimerovy choroby. Dá se získat dvěma cestami. Buď synteticky, ale nevýhodou je, že se látka musí čistit. Cena se pak pohybuje od 30 do 50 tisíc dolarů. Nebo si můžete vypěstovat obrovské množství sněženek či narcisů, na což se specializují firmy v Holandsku a v Číně. Vyšlechtěné odrůdy obsahují zajímavé množství přírodního galantaminu a jeho cena je pak od 10 do 30 tisíc dolarů za kilogram látky. Podle mne je to rostlina budoucnosti, protože vidina Alzheimerovy choroby je děsivá.

A jak moc je látka účinná?

Je to jedno z mála léčiv, které prokazatelně pomáhá. Jak říkám studentům – i obyčejná sněženka nebo narcis umí překvapit.

Když je řeč o alkaloidech, co ty, které dříve používaly čarodějnice – blín, námel... Mají nějaké využití nebo patří do středověku?

Nemají. Při bolestech zubů se kdysi používalo nakuřování ze semen blínu, což řada pacientů zaplatila životem. Záleželo na dávce a negativní účinky byly významné. Jako lékárenský elév pamatuji používání blínového oleje a jako student farmacie výrobu výtažku z kořenů rulíku zlomocného ve firmě Galena Komárov. Technolog výroby mi věřil a já proces výroby řídil. Dodnes se divím, že jsem to přežil. Zkoušel jsem totiž na sobě účinky.

Ještě do 80. let minulého století se atropin používal do očních kapek. Krásychtivé dámy je používaly, aby měly rozšířené zorničky a působily jedinečně. Odtud název rostliny – Belladona, krásná paní. Pokud však míříte k využití á la „lety čarodějnic“, tak se rostlinné drogy stále využívají. Nedávno jsem měl rozhovor s hochem, jehož farmakologické znalosti mě udivily. Líčil, jak látky extrahovat a dávat do mastí. Žasl jsem. Nejlépe je prý vtírat si je za uši, aby člověk dosáhl účinku. Neoponoval jsem, spíše se poučil, ač účinek skopolaminu znám na vlastní kůži, a není příjemný. Takže snaha o experimenty nikdy neskončí.

A námel? Ve středověku byl pohromou, otravy přinášely smrt. Já si vždy vybavím obrazy Hieronyma Bosche. Historikové se sice nezmiňují o jeho stopě v díle, ale já jsem o ní přesvědčen. S lepší technologií čištění obilí se ztratil i námel, ale před 3 měsíci jsem četl zprávu, že v jedné šarži těstovin byl nalezen. A to je pro mě poučení: život se neřídí matematickými formulemi, musíme být připraveni na vše.

Odbočme. Víte, co mne rozčílí? Když vidím nápisy „nešlapejte na trávník“. Přitom jinde je běžné, když lidé na trávě piknikují, třeba Paříž pod Eiffelovkou…

No jistě. Zákazy nemají význam. Dobře ošetřovanému trávníku svědčí, pokud má zátěž. Když zmiňujete Paříž, má dcera tam žila, tak vím, že tamní trávníky jsou dobře udržovány, aby zátěž zvládly se ctí. Ovšem je jasné, že to musí stát hodně. V čemž bude kámen úrazu a důvod, proč je u nás snazší dát před veřejný trávník cedulku s přeškrtnutou stopou.

A jak moc se podle Vás změnily rostliny v krajině? Louka mého dětství byla plná kopretin, máku, kohoutků… To se dnes nevidí.

Změnily se ekosystémy a závlaha. Někde je to dobře – zmizely plevelné druhy z obilí. Já ještě pamatuji chrpu a koukol v obilí, námel, vlčí máky. U obilí se dnes pole daří udržovat, ale víte, proč je řada lidí alergických na heřmánek? Dříve, když se sklízel ručně, sběrači jej poznali příbuzných druhů, které obsahují alergizující látky. Dnes, když jej sklízí stroje, nezabráníte tomu, aby se ve směsi neobjevily a pak je tu alergická reakce.

Kdo je Lubomír Opletal?
Farmaceut, profesor na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové. Zajímá jej toxicita přírodních látek. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří ty o izolaci rostlinných alkaloidů k ovlivnění Alzheimerovy choroby, studium přírodních látek zasahujících do reprodukční aktivity hospodářských zvířat a využití přírodních látek jako zdroje doplňků stravy a potravin nového typu. Je mimo jiné členem Vědeckého výboru fytosanitárního a životního prostředí Ministerstva zemědělství ČR.

Co je plodina, bez níž se neobejdeme?

Obilniny, ale poroste význam rýže, amarantu a sóji. A geneticky modifikovaných potravin, protože nebýt jich, polovina světa hladoví.

Jakou rostlinu máte nejraději?

Kvetoucí jabloň. Je to voňavá krása, kvete krátce, v čase, kdy do nás vstupuje síla, týden a připomíná mi, jak je život pomíjivý. Většina květů zemře, ale ty, co zůstanou, přinesou plody. To je dobré si připomenout. Problémem současnosti je, že nemáme pokoru. Kdo není pokorný před sebou, nemůže být ani před druhými. A kdo není pokorný před druhými, nemůže být pokorný před Bohem, říkali předci.

Když jste expert na rostlinné drogy – je káva droga?

Ne. Není návyková. Návyk na kofein rychle vyhoří. Naštěstí. Kdyby ne, je celý svět pod vlivem drogy. Člověk ji potřebuje kvůli společnosti. A popovídání. Otvírá mysl a rozvazuje jazyk, a to je dobré. Přiznávám, mám pravidelně chuť na dobrou kávu, a tak to volání vyslyším a neprotivím se mu. Nerozumím, když lidé říkají: děkuji, kávu nepiji. U některých vím, že je to ze zdravotních důvodů, ale ti ostatní se zbavují krásy života.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud