Lékaři by měli povinně používat e-neschopenky od července 2019, počítá s tím novela zákona | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lékaři by měli povinně používat e-neschopenky od července 2019, počítá s tím novela zákona

Lékaři by měli povinně používat e-neschopenky od července 2019, počítá s tím novela zákona

Lékaři v Česku by měli od pololetí příštího roku povinně začít používat část e-neschopenek. České správě sociálního zabezpečení by oznámení o začátku a konci pracovní neschopnosti měli posílat už jen elektronicky. Počítá s tím novela zákona o nemocenském pojištění, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh připravilo ministerstvo práce. Změnu označilo za první etapu zavádění e-neschopenek.

Lékaři mohou elektronicky neschopenky sociální správě dobrovolně posílat už od roku 2010 přes takzvané e-podání. Zákon e-neschopenky, které měly být součástí jednotného informačního systému resortu práce a měly se používat zas jen dobrovolně, zavádí od ledna příštího roku. Podle bývalé ministryně práce Jaroslavy Němcové (ANO) ale projekt není připravený a nedá se stihnout. První Babišova vláda pak v červnu schválila návrh na vyškrtnutí elektronických neschopenek ze zákona. Projedná to Sněmovna. Ministerstvo má připravit a od roku 2021 spustit projekt nový. Poslanci Pirátů postup kritizovali, podle nich za zpoždění e-neschopenek mohl právě tým Němcové.

Ministerstvo nyní navrhuje novelu s povinným elektronickým posíláním dvou dílů neschopenky, se změnou pravidel zpětného vystavení neschopenek a se zkrácením doby pro oznámení o pracovnících, která správě posílají zaměstnavatelé kvůli odvodům. "Před realizací vlastního projektu elektronické neschopenky bude realizována určitá část tohoto projektu již v předstihu formou takzvané první etapy," uvedl resort v podkladech k novele.

Kabinet plánuje od července příštího roku zrušit karenční dobu a znovu proplácet nemocným náhrady výdělku za první tři dny stonání. Zaměstnavatelé tento krok podmiňují zavedením e-neschopenky, aby mohli své lidi na nemocenské lépe kontrolovat. Obávají se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Také ministerstvo v podkladech uvádí, že se zrušením karenční doby nejspíš nemocných přibude a víc by mohlo být i zneužívání. Sociální správy by měly zaměstnavatelům na jejich žádost sdělit, zda dostaly od lékařů oznámení o pracovní neschopnosti jejich zaměstnance.

Elektronicky v březnu podle údajů ČSSZ posílalo část neschopenek 1078 lékařů. Podle ministerstva tak e-neschopenky dobrovolně používají asi tři až čtyři procenta doktorů. Většina zasílá tiskopisy poštou, má na to tři pracovní dny. Informaci o začátku či konci pracovní neschopnosti tedy správa může dostat s až týdenním zpožděním, což podle ministerstva ztěžuje kontrolu pacientů i lékařů. Doktoři nově podle návrhu budou muset poslat oznámení elektronicky nejpozději druhý den.

K zasílání e-neschopenek lékaři nyní potřebují počítač s internetem, datovou schránku či elektronický podpis a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se také v ČSSZ zaregistrovat. Podle ministerstva všichni doktoři počítače už mají, a to kvůli e-receptům. Pořídit si ale zřejmě budou muset program, který komunikaci se sociální správou umožňuje. Pokud by ČSSZ od července na svém portálu zprovoznila elektronický tiskopis, měli by e-neschopenku zdarma a úřad by to stálo kolem tří milionů korun, uvedlo ministerstvo.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.