Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lékaři z Ukrajiny si musí udělat zkoušku v Česku do roka, zdravotnictví se bez nich podle vlády neobejde

Lékaři z Ukrajiny si musí udělat zkoušku v Česku do roka, zdravotnictví se bez nich podle vlády neobejde

Lékaři z Ukrajiny, kteří už v Česku jsou, si musí aprobační zkoušku dodělat do roka. Ministerstvo zdravotnictví výjimku udělilo na žádost Asociace krajů, kterým lékaři v nemocnicích chybí. Po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) to řekli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Vildumetzová (ANO). Projekt Ukrajina slíbil premiér v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků.

Kdyby lékaři nepřišli do Česka díky projektu Ukrajina, museli by dříve, než začnou samostatně léčit pacienty, absolvovat půlroční praxi pod dohledem a složit odborné zkoušky v češtině. Ministerstvo jim může podle zákona dát roční odklad, který teď vztáhne na ukrajinské lékaře, kteří už v Česku jsou. Vyjádření České lékařské komory ČTK zjišťuje.

„Řekli jsme ředitelům nemocnic a paní hejtmance, že musíme trvat na tom, aby si zkoušky dodělali,“ řekl Vojtěch. Podle něj byly dokonce případy, že lékař v Česku působil bez zkoušek i osm let. V projektu zaměstnavatel mohl požádat o schválení konkrétního zaměstnance z Ukrajiny, který u něj měl pracovat.

České zdravotnictví se podle ministra bez pracovníků ze zahraničí neobejde. Stejný problém řeší i jiné státy, například v Německu chybí asi 50.000 zdravotních sester. "Bohužel pracovníky nemáme a migrace ze zahraničí funguje," dodal. Pro sestry projekt Ukrajina pokračuje, pro lékaře zatím z administrativních důvodů nebyl ukončen.

„Máme tady asi 150 lékařů, kteří by se museli vrátit domů, a tím by byla ohrožena lékařská péče v některých nemocnicích,“ řekl po jednání premiér. Podle něj je situace nejhorší v Ústeckém a Karlovarském kraji. Podle Vildumetzové jsou za zajištění lékařské péče v regionech odpovědné kraje. „My se v současné době v našich nemocnicích bez ukrajinských lékařů neobejdeme,“ dodala. Působí podle ní například na interních odděleních, na která jsou pak navázaná další jako rehabilitace nebo následná péče.

Ministerstvo se chce zaměřit na změnu aprobační zkoušky. „Zkoušející lékaři by měli být lékaři z praxe, třeba primáři z okresních nemocnic. V současné době jsou tam hlavně z akademické sféry,“ dodal ministr. Úspěšnost u zkoušek je jen asi deset procent.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1