Léková krize v Evropě se zhoršuje. Desítky léků chybí i v Česku | info.cz

Články odjinud

Léková krize v Evropě se zhoršuje. Desítky léků chybí i v Česku

V českých lékárnách chybí stále více léků. Podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv jde o výpadky v řádu několika desítek léků za měsíc. Zhoršující se nedostatek léků ale hlásí také jiné evropské země, stále častěji se tak ozývají hlasy po řešení problému na unijní úrovni.  

V Polsku se pacienti marně dožadovali důležitých neurologických léků, k sehnání nebyly ani některé hojně používané léky na cukrovku či epilepsii. V Itálii se onkologicky nemocní pacienti nedostali ke svým lékům na rakovinu a v Belgii už dokonce počet chybějících léků stanovil nový rekord. 

Situace se v posledních týdnech zhoršila i v Česku. „Zatímco v minulých měsících chybělo v průměru kolem 60 léků, teď už je to přes 100,“ říká mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová. K dostání nejsou některé léky na průjem, astma či alergii. 

„Výpadky léčiv jsou problémem na celém světě a jdou ruku v ruce především s enormním tlakem na snížení cen. Reexporty, podle veřejně dostupných informací, nejsou hlavní příčinou, protože způsobují pouze lokální výpadky některých drahých inovativních léčiv a jen v některých zemích,“ říká Martin Dočkal, lékárník a zakladatel největšího českého webu o lékárnictví. 

Současné výpadky se podle něj zdaleka netýkají pouze přípravků originálních, ale i generických – tedy těch, které se mohou používat poté, co skončí jejich patentová ochrana. A postihují všechny země, a to i ty, jež se počítají mezi velkou evropskou pětku – tedy mezi země, kam farmaceutické firmy rády dodávají léky: Itálie, Francie, Německo, Polsko a Maďarsko.

Příčin lékové krize je několik. Na nedostatku léků se dle Dočkala velkou měrou podílejí taková opatření, jako jsou například rabatové smlouvy s pojišťovnami (jedna krajská nemocnice má dohodu s lékárnami v celém kraji na cenách, pozn. red.). To se týká především silných německých trhů, ovšem podobné omezující nástroje existují i v řadě dalších zemí.

„Farmaprůmysl je kvůli nim tlačen ke koncentraci výroby, což ještě potencují exkluzivní dohody s jedním výrobcem, který na dva roky bere celý trh. Řada firem následkem prohry v tendru buď skončí úplně, fúzují s jinými, anebo se zaměří na jiné látky a jiné trhy,“ popisuje Dočkal.

Problémem jsou i tzv. dodatková ochranná osvědčení, která nutí výrobce přesouvat výrobu z Evropy. „Závislost na několika málo výrobcích účinných látek v Číně nebo Indii je riziková a případné potíže ve výrobě mají kruciální dopad na pacienty v Evropě,“ upozorňuje Dočkal.

Počty „ukončených“ léků v jednotlivých letechPočty „ukončených“ léků v jednotlivých letechautor: INFO.CZ

Firem, které ještě chtějí vyvíjet inovativní léky na jiné nemoci, je navíc málo. „Vývoj takového léku trvá dvanáct let se vším testováním,“ říká Jakub Dvořáček, šéf Asociace inovativních výrobců léčiv. Inovativní výrobce pak dostane jen pár let na to, aby se mu vrátily vynaložené náklady, a poté mu skončí patentová ochrana léku. Tudíž se smí jakýkoliv jiný výrobce ucházet o stejnou léčivou molekulu a začít ji vyrábět.

Řada zemí už volá po obnovení výroby účinných látek v EU, naposledy Francie (ta podobně jako Nizozemsko vyzvala k hledání řešení na celounijní úrovni), nebo Polsko. „Jestli je to však reálné zůstává otázkou. Pokud totiž firma ukončila v nějaké zemi výrobu, obnova (v závislosti na uplynulé době) technologie je jen velmi obtížná či zcela nerealizovatelná. Návratnost podobné investice je navíc ve hvězdách a dává smysl pouze u látek, jejichž patenty teprve vyprší,“ míní Dočkal.

Podobně to vidí i manažer firmy Pfizer Pavel Mazan. „Pokud firma již někde jednou ukončí výrobu, prakticky to není ihned obnovitelné. Jde o všechny bezpečnostní pravidla, přísně hlídanou výrobu, pravidla a zákony, to nejde ze dne na den, to je čím dál přísnější a obejít to nelze,“ říká Mazan.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud