Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Liberecký exprimátor Korytář má ze svého za město zaplatit pokutu. Kvůli zpackanému tendru

Liberecký exprimátor Korytář má ze svého za město zaplatit pokutu. Kvůli zpackanému tendru

Bývalý liberecký primátor Jan Korytář má Liberci zaplatit 130 tisíc korun a úroky z prodlení jako náhradu škody za pokutu, kterou město dostalo v době, kdy byl ve funkci. Rozhodl o tom dnes Okresní soud v Liberci. Korytář (Změna pro Liberec) je dnes náměstkem libereckého primátora. Náhrada škody se týká pokuty, kterou městu udělil antimonopolní úřad v době, kdy byl primátorem. Městu má zaplatit i náklady řízení. Verdikt není pravomocný, Korytář na vyhlášení rozsudku nepřišel.

Spor se týká zakázky na rekonstrukci Soukenného náměstí za bezmála 18 milionů korun, kterou zrušilo vedení radnice v čele s Korytářem v prosinci 2010. Vítězná firma Syner se proti tomu odvolala a ÚOHS jejím námitkám vyhověl. Město muselo zaplatit pokutu 100 tisíc korun a dalších 30 tisíc za náklady řízení. Smírčí návrh radnice na zaplacení 90 tisíc korun Korytář odmítl, proto město soudně vymáhá celou částku.

„Pokud by to takto mělo skončit, byl by to špatný vzkaz politikům, toto nahrává víceméně jen alibismu,“ řekl ČTK Korytář, který se chce proti zatím nepravomocnému rozsudku odvolat.

Podle názoru soudního senátu není v tomto případě Korytář jediným viníkem. „My jsme neshledali odpovědnost jen u pana primátora, odpovědnost tady nese celá rada,“ řekl předseda senátu Vladimír Maxa. Podle něj ale bylo jen na rozhodnutí města, po kom škodu vymáhá. V případě zaplacení může Korytář podle senátu vymáhat zaplacení poměrné částky i po ostatních členech tehdejší rady. „My se domníváme, že tady jde o spoludlužnictví. Pan Korytář nezodpovídá za to jako primátor, ale jako člen rady,“ dodal Maxa. Právní zástupce města Milan Vraspír nechtěl verdikt komentovat. „Nejprve se musím poradit s klientem,“ uvedl.

Korytář je v případu v postavení žalovaného i žalujícího, aktuálně je totiž náměstkem primátora. Soudní spor bere jako precedens pro takové případy. Domnívá se, že zákon o veřejných zakázkách byl dělaný proto, aby chránil veřejné peníze. Pokud by pokutu musel zaplatit, vedlo by to podle něj k alibistickým rozhodnutím, jež by poškozovaly zájmy města. Svůj tehdejší postup stále obhajuje, podle něj byl výhodný pro město. „Nemělo v rozpočtu na tuto investiční akci peníze, což se později ukázalo, když si muselo na její realizaci vzít dodavatelský úvěr,“ uvedl již dříve Korytář. Peníze pak podle něj chyběly na jiné, důležitější věci. Korytář uznává jediné pochybení, a to, že se nevypořádal s námitkami stavební firmy. Ochoten je proto zaplatit 15 tisíc korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1