Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lidé mají lepší mínění o Drahošovi než o Zemanovi, ukázal průzkum. Důvěra v prezidenta klesá

Lidé mají lepší mínění o Drahošovi než o Zemanovi, ukázal průzkum. Důvěra v prezidenta klesá

Bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš by byl podle 40 procent Čechů dobrým prezidentem. O Miloši Zemanovi si totéž myslí 33 procent veřejnosti, současná hlava státu si tak od dubna pohoršila o šest procentních bodů. Mírně klesla podpora přímé volby prezidenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.

Na třetím místě mezi kandidáty se umístil textař a podnikatel Michal Horáček, kterého by za dobrého prezidenta považovalo 28 procent dotázaných. Lékař a aktivista Marek Hilšer pak získal v průzkumu 18 procent.

Pro zachování přímé volby prezidenta je nyní 79 procent lidí, proti prosinci je to pokles o pět procentních bodů. „To může ukazovat například na to, že si lidé nedokáží vybrat z kandidátů, nebo nejsou spokojeni, neví, koho by volili. A proto ji nevidí jako důležitou či dobrou,“ uvedla analytička Medianu Lea Michalová. K volbám by přišlo 70 procent Čechů. Vyšší účast by byla mezi vysoškoláky a lidmi nad 60 let.

Median na konci května zveřejnil také průzkum, podle kterého Zemanovi jeho postoj ve vládní krizi sebral část voličů. Naopak přibylo potenciálních voličů Drahoše. I přesto by teď nejvíc Čechů v prezidentských volbách hlasovalo pro Zemana, a to 35 procent. Drahošovy volební preference stouply ze 17 na 24 procent.

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění CVVM se pak v souvislosti s vládní krizí v polovině května výrazně propadla důvěra v prezidenta a vládu. Hlavě státu v květnu důvěřovalo 41 procent lidí, zatímco v předchozích dvou měsících to bylo vždy 55 procent. Miloši Zemanovi naopak nedůvěřovalo 56 procent lidí, v dubnu to bylo 42 procent. Důvěra ve vládu spadla na 23 procent z dubnových 40 procent, nedůvěra se vyšplhala z dubnových 56 procent na nynějších 74 procent. Je to nejhorší výsledek kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD).

První kolo prezidentských voleb by se mělo podle lhůt stanovených ústavou a zákonem konat nejpozději 19. a 20. ledna příštího roku, termín vyhlásí předseda Senátu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1