Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lidé v Česku se cítí stále bezpečněji. Výhrady má sotva desetina dotázaných, ukázal průzkum

Lidé v Česku se cítí stále bezpečněji. Výhrady má sotva desetina dotázaných, ukázal průzkum

Za poslední dva roky se v České republice výrazně zvýšit pocit bezpečí. Nyní se cítí bezpečně 86 procent lidí, což je o deset procentních bodů více než na konci roku 2015, vyplývá z prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Spokojenost s činností policie na celostátní i na místní úrovni vyjádřilo zhruba sedm lidí z deseti. To je dosud největší míra spokojenosti za celou dobu, co se CVVM na tuto otázku ptá.

Větší pocit bezpečí vyplývá zřejmě z toho, že v Česku zatím žádný teroristický útok nebyl, země nezažila masivní příliv migrantů a je vnímána jako bezpečný region, uvedli autoři průzkumu.

V České republice se cítí bezpečně 86 procent respondentů, z toho 65 spíše ano a 21 procent rozhodně ano. Dvanáct procent Čechů pocit bezpečí spíše nemá a dvě procenta ho rozhodně nemají. Během 15 let, kdy je pocit bezpečí ve výzkumech CVVM sledován, vzrost počet lidí, kteří se cítí bezpečně, téměř na dvojnásobek - ze 45 procent na 86 procent. V místě bydliště je podíl lidí, kteří se cítí bezpečně, ještě nepatrně vyšší a činí 88 procent.

Ve společnosti se postupně zvyšuje i spokojenost s policií. V rámci celé republiky je s prací policistů spokojeno 71 procent oslovených, což je nejvíc od roku 2002, kdy CVVM s touto otázkou začala. S činností policie v místě bydliště vyjádřilo spokojenost 74 procent občanů, dosud nejvíc za 25 let.

Za velkou hrozbu pro bezpečnost považují dvě třetiny respondentů teroristické skupiny či jednotlivce. „Přes polovinu dotázaných dále za velkou hrozbu považuje uprchlíky, mezinárodní organizovaný zločin a radikální náboženská hnutí. V posledních dvou letech se ovšem jejich podíl snížil řádově o desetinu,“ uvedli analytici CVVM. Kolem čtvrtiny lidí se obává levicových či pravicových extremistů, cizích zpravodajských služeb a cizinců žijících v ČR.

Od roku 2015 se hodnocení výrazně nezměnilo s výjimkou hrozby války, kterou teď bezpečnostní hrozbu označilo o 20 procent lidí méně než tehdy.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1