Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Likvidační pokuty pro české řidiče v zahraničí. Dopravci znovu napadají zákony o povinné minimální mzdě

Likvidační pokuty pro české řidiče v zahraničí. Dopravci znovu napadají zákony o povinné minimální mzdě

Čeští dopravci dali znovu najevo vážné obavy z dopadů zákonů, které platí v Německu, Francii a nově taky v Rakousku. Tyto normy tuzemským dopravcům nařizují, aby svým řidičům vypláceli alespoň minimální mzdu obvyklou v těchto státech. K tomu se přidávají i další administrativní požadavky a pro tuzemské firmy to znamená nečekaně velkou zátěž.

Ačkoli sporné zákony platí například v Německu už dva roky, nalézt kompromis se dosud nepodařilo. Policie naopak přestala situaci tiše tolerovat a přikročila k pokutování českých řidičů, jak INFO.CZ už před časem informovalo.

Obavy českých dopravců proto neopadají. Jsou naopak ještě větší. Pokud evropské státy začnou důsledně uplatňovat sankce za nedodržení zákona, bude to pro české dopravní firmy likvidační, uvedl prezident sdružení dopravců ČESMAD Bohemia Vladimír Starosta.

Evropská komise i Evropský parlament řeší, jak s danou situací naloží. Podle europoslankyně Martiny Dlabajové (ANO) nejsou národní protekcionistické předpisy v souladu s evropským právem.

Někteří dopravci už ve Francii, která je v kontrolách nejaktivnější, pokuty dostali. „Zatím to bylo několikrát 100 eur (2700 korun) za chybějící dokumenty, o něco vyšší pokuty za přestávky řidičů. Zatím to beru jako daň na oltář současného dění, ale takto nelze pokračovat,“ řekl Starosta.

Zákony například vyžadují po dopravcích, aby měli různé dokumenty přeložené do němčiny či francouzštiny, předem hlásili v daném státě, kam jedou a co vezou, ve Francii měli například kontaktní osobu, což jsou pro dopravce obrovské náklady navíc.

První s ochranářským zákonem přišlo Německo už na začátku roku 2015. „Snažíme se s tím bojovat a nejvíc by proti tomu měla bojovat Evropská komise. Ta se tomu věnuje dva roky, ale neudělala nic. Ani nepozastavila vymáhání těchto opatření, dokud se neprokáže, zda jsou či nejsou v souladu s evropským právem. Je z toho vysoce politická záležitost,“ řekla Dlabajová.

Do Evropského parlamentu by se měla na podzim dostat směrnice o vysílání pracovníků, která řeší podmínky pro zaměstnance, které vyšle firma do zahraničí. Týká se i dopravy. „Je snaha dopravu z toho vyjmout. Uvidíme, k jakému se dojde kompromisu,“ řekla Dlabajová. Podle ní směrnice rozdělila Evropu více než cokoliv předtím. „Dohoda bude velmi těžká. Západní státy se bojí, že lidé a služby z východní a střední Evropy seberou práci jejich lidem. Proti těmto předsudkům je potřeba bojovat,“ doplnila europoslankyně.

Podle Starosty problém vznikl především proto, že někteří dopravci provozují dlouhodobě dopravu na území jiného státu, než kde jsou registrovaní. „To západním kolegům vadí a po právu. Bohužel zákony dopadají i na běžnou mezinárodní dopravu a výměnu zboží,“ poznamenal Starosta. Proto ČESMAD navrhuje kompromis, kdy by se dopravci vzdali tohoto typu podnikání a běžná mezinárodní doprava by zůstala nedotčená.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1