Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Maďarsko chce napravit „ďábelský plán“ Československa. Bude usilovat o zrušení Benešových dekretů

Maďarsko chce napravit „ďábelský plán“ Československa. Bude usilovat o zrušení Benešových dekretů

Maďarsko bude usilovat o zrušení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě Československo po druhé světové válce zbavilo velkou část Maďarů občanství a majetku. V jihomaďarském městě Bonyhád to dnes podle agentury MTI řekl státní ministr pro národnostní politiku Árpád János Potápi.

Politik vládnoucí konzervativní strany Fidesz, který má na starost maďarské menšiny žijící v zahraničí, pronesl svá slova u příležitosti 70. výročí odsunu etnických Maďarů z území dnešního Slovenska.

Po válce podle Potápiho nejvíc trpěli Maďaři v Československu, kteří přišli o státní příslušnost v rodné zemi a stali se obětí „ďábelského plánu,“ který prý hledal viníky mezi nevinnými.

Maďarsko dlouhodobě považuje za sporné výnosy prezidenta Edvarda Beneše, které československé Maďary a Němce zbavily občanství a majetku a předznamenaly jejich vysídlení na základě dohod vítězných mocností. Odsun Maďarů ze Slovenska v letech 1947-1948 se odehrál na základě dvojstranné dohody mezi Československem a Maďarskem o výměně obyvatelstva z února 1946.

MTI dříve uvedla, že přes 100 tisíc etnických Maďarů bylo deportováno nebo posláno do pracovních táborů a nikdo z nich se nedočkal odškodnění. Maďarský parlament v roce 2012 vyhlásil 12. duben za den památky odsunutých z „Horních Uher“, jak se říkalo Slovensku v rámci Uherska do roku 1918.

Slovenská i česká politická reprezentace zrušení Benešových dekretů dlouhodobě odmítá. Ústavní soud ČR potvrdil platnost výnosů v době vzniku a jejich závaznost, což znamená, že jimi nastolené změny zůstávají zachovány. Zkoumat, zda zůstávají platnou součástí českého právního řádu, ale soud odmítl, neboť jsou již právně neúčinné.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1