Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Malé hospody v těžké době: Nemají personál, drtí je administrativa a kontroly

Malé hospody v těžké době: Nemají personál, drtí je administrativa a kontroly

Provozovatele malých restaurací a vesnických hospod nejvíce trápí nedostatek personálu, následuje administrativa a vysoká daň z přidané hodnoty (DPH). Z byrokratické zátěže vadí hlavně legislativní změny, časté kontroly státních úřadů či povinnosti spojené s náborem nových zaměstnanců. Jako významný problém uvádějí zejména menší provozovny i extrémně nízké ceny, za které hypermarkety prodávají alkohol. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) mezi třemi stovkami restaurací a hospod.

Nedostatek personálu je problém pro 64 procent respondentů, 36 procentům vadí složitá administrativa a 27 procent provozovatelů trápí vysoká DPH.

Průzkum dále ukázal, že 53 procent živnostníků si udržuje stabilní nebo mírně rostoucí úroveň tržeb, 47 procent jich má problémy a šest procent dokonce uvažuje o ukončení činnosti. Jedním z důvodů problémů je podle asociace i velký počet restaurací v Česku.

"Zatímco v Británii vychází jedna hospoda na 780 obyvatel, u nás je jedna provozovna na pouhých 265 obyvatel. I když se situace vůči minulému roku díky dobré koupěschopnosti obyvatel nepatrně zlepšila, patří pohostinství k oborům s největším úbytkem podnikatelů, minulý rok zavřelo devět procent provozoven," uvedla AMSP ve zprávě. Naopak jich ale za poslední rok přibylo 9,5 procenta.

Za alarmující asociace považuje údaj, že jen 15 procent nově přijímaných pracovníků v malých restauracích má odpovídající kvalifikaci. Firmy si poté musí personál přeškolovat, přičemž 87 procent podnikatelů si rekvalifikaci pracovníků zajišťuje samo, jen malá část využívá externích školení.

"Jsme v situaci, kdy školy chrlí absolventy, které nikdo nepotřebuje. A naopak profese, ve kterých by se mohli mnozí slušně živit, chybějí. To platí jak v oboru pohostinství, tak třeba v technických odvětvích. Zaměstnavatelé jsou v situaci, kdy na svoje náklady přeškolují drtivou většinu nových pracovníků, což není normální. Řešení je zaujmout žáky už na základních školách doplněním praktické výuky a propojení středních škol s praxí," uvedl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Jen osm procent podnikatelů tvrdí, že by jim pomohlo zrušení zákazu kouření, ačkoliv 36 procent provozovatelů menších restaurací uvádí, že jim v důsledku protikuřáckého zákona klesla návštěvnost. Téměř polovina provozovatelů tvrdí, že v případě zmírnění zákona by byla připravena vybudovat speciální kuřácké prostory. Menší podniky by ocenily hlavně zjednodušení administrativy, větší provozovny spíše kvalitní vyučení zaměstnanců.

Cena a kvalita jsou nejčastějšími důvody, proč podnikatelé v oboru pohostinství mění dodavatele. "Poměrně konzervativní jsou ale u značky piva, kdy se ke změně odhodlalo v posledním roce jen 11 procent živnostníků. Naopak u dodavatelů surovin se změny nebála třetina z nich," konstatovala asociace.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1