Mazánek: Ruské gangy v Česku mění taktiku. Kvůli EET se vrací vybírání výpalného | info.cz

Články odjinud

Mazánek: Ruské gangy v Česku mění taktiku. Kvůli EET se vrací vybírání výpalného

Tajní agenti, mrtvé schránky, neviditelné písmo, šifry, odposlechy, sofistikované pronikaní do počítačových sítí, násilí, zbraně. Taková je zažitá, filmem a literaturou posilovaná, představa působení agentů na území cizího státu. Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS), ale při bezpečnostní konferenci v Poslanecké sněmovně popsal zcela jiný, současný scénář. Podle něj ruští agenti získávají řadu cenných informací z běžných rozhovorů. Zajímají je především lidé pohybující se kolem diplomacie a politiky. A podobný přesun od násilné trestné činnosti k sofistikovanějším způsobům zaznamenali u postsovětských zločineckých struktur i čeští policisté.

Na říjnové konferenci ve Sněmovně o tom hovořil šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu  (NCOZ) Jiří Mazánek. Podle jeho slov se výrazně změnilo pojetí a filosofie páchání trestné činnosti rusky mluvících kriminálních skupin. Od původních forem, spojených především s násilnými projevy a na ně navazující další kriminální činnosti, se posouvají především do prostředí ekonomiky. Násilné pozadí zůstává pouze jakousi nezbytnou servisní činností.

V posledním desetiletí je tak dominantním polem jejich zájmů investiční činnost a získávání vlivu v ekonomickém a na něj navázaném mocenské prostředí. Jde tedy o posun do oblasti praní špinavých peněz a aktuálně i o vstup do virtuálního kybernetického prostředí.

Podle Mazánka existují dvě základní formy působení postsovětských struktur. Tou první je společenství tzv. vorů v zákoně, tedy kriminálních autorit, které řídí páchání různých druhů trestné činnosti. V ČR jsou nejznámější aktivity vorovského bratrstva – takzvaného klanu TBILISI,  z okolí mafiánského bosse arménského původu Andranika Soghojana. Za přípravu úkladné vraždy a vydírání byl v ČR odsouzen k 22 letům vězení. Unikl ale do Arménie, která ho zpět nevydala. Společenství vorů jsou charakteristická především pro kavkazské národnostní diaspory, vyjma Čečenců, a také pro Ukrajince.

Druhou formou jsou organizované skupiny slovanského původu, a to ruských zločineckých syndikátů, jako jsou např. skupiny Solncevská či Tambovská. Policisté je nyní vnímají spíše jako „obchodní korporace“, protože jejich čelní představitelé se běžně pohybují v oficiálních a legálních obchodních, politických kruzích Ruské federace či Ukrajiny. Jejich snahou je vytvářet zdání legální podnikatelské aktivity a takto se prezentovat.

Policie zaznamenala také aktivity ukrajinských zločineckých skupin, které jsou tvořeny lokálními uskupeními s přeshraničním přesahem a jejichž původní operační prostor je konkrétní ukrajinské město či region. Podle nich se pak nazývají např. Lvovská, Luganská či Dněpropetrovská skupina a jsou zpravidla ovládány některým z vorů v zákoně.

Ukrajinské podsvětí v průběhu několika let přešlo na území České republiky z viditelné násilné trestné činnosti do oblasti daňových deliktů, nelegálního obchodu s tabákem, legalizace finančních prostředků pocházející z trestné činnosti spáchané především na území Ukrajiny (podvody, zpronevěry státních peněz, korupce apod.) Česká republika se totiž stala cílovou (klidovou) destinací. Čeští kriminalisté ale aktuálně zaznamenali i pokusy o návrat vybírání výpalného u některých podnikatelských aktivit ukrajinské diaspory v ČR.

„Tato trestná činnost je doménou především osob ukrajinské národnosti a oběťmi jsou jejich krajané, kteří na území ČR podnikají. V případě odmítnutí ochrany jsou tito ukrajinští podnikatelé pod pohrůžkou hrozby nebo projevu násilí na jejich rodinných příslušnících žijících na Ukrajině donuceni k vyplacení finanční částky za tuto takzvanou ochranu,“ uvedla NCOZ ve své výroční zprávě za rok 2018 s tím, že problém se loni objevil ve všech regionech kromě Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje.

Jedním z důvodů návratu výpalného jsou podle policejních analytiků zvýšené kontroly finančních úřadů a zavedení systému EET, kvůli kterým se prý zločinci museli odklonit od daňové trestné činnosti.

Zcela speciální mají v místní zločinecké hierarchii Čečenci, kteří jsou využíváni pro takzvanou špinavou práci, tedy především pro násilné činy. Často jde o nájemné vraždy, vydírání apod. v řadách východoslovanských skupin. Jejich mimořádně silná národnostní soudržnost je podle Mazánka rovněž využívána pro vytváření stabilních „kontrolních řetězců“, např. pro zabezpečování nelegálního masivního dovozu cigaret vyrobených na Ukrajině do zemí EU.

Některé státy postsovětského prostoru charakterizuje propojení zájmů státních, bezpečnostních, oligarchicko-podnikatelských a kriminálních struktur. Zkouší pak přenést tento model i do reality středoevropského prostoru. Snaží se tak vytvořit bezpečné zázemí pro nelegální aktivity zločineckých skupin a na ně navázaných spolupracujících struktur. Ideálním výsledkem je pak bezpečné převedení části vytvořených zisků do cílové země, které se na tomto území tváří jako tzv. čisté a možnost tyto prostředky dále užívat, jednak k vlastnímu žití, jednak k financování dalších zájmových aktivit.

K praní peněz navíc slouží i hybridní operace, které propojují zájmy a aktivity zločineckých skupin v teritoriu dané země, ČR nevyjímaje. Česká kotlina je pro ně ideální lokalitou, protože zde v jejich prospěch hraje velkou roli hraje kulturní a jazyková blízkost a tradiční provázanost osobních a ekonomických známostí.

A právě odsud hrozí velká rizika pro vnitřní pořádek a bezpečnost České republiky, protože na praní špinavých peněz se nabaluje další trestná činnost, především daňové úniky a korupce, varoval účastníky bezpečnostní konferenci Mazánek.

Sankce uvalené na Rusko v souvislosti s násilným obsazením Krymu ekonomické aktivity ruskojazyčných zločineckých skupin mírně utlumily. Na druhé straně se ale může objevit kriminalita spojená s porušováním mezinárodních sankcí, snaha obejít tyto sankční opatření. V této souvislosti například centrála boje proti organizovanému zločinu upozornila na fakt, že zahraniční obchod s Ruskou federací tvoří jen 2,1% z obratu celého zahraničního obchodu České republiky, přesto občané Ruské federace v ČR dle statistik agentury BISNODE patří z hlediska zahraničních majitelů mezi nejčastější vlastníky obchodních korporací v ČR.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud