Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Měl odvahu říct, co si všichni myslíme.“ Babiš se ve sporu o kvóty postavil za pranýřovaného Tuska

„Měl odvahu říct, co si všichni myslíme.“ Babiš se ve sporu o kvóty postavil za pranýřovaného Tuska

Závazné kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl jsou neefektivní a rozdělují Evropu. Šéf Evropské rady Donald Tusk to za tato slova schytává na každém kroku, a o to více v Bruselu, kde dnes a zítra probíhá summit prezidentů a premiérů členských států EU. Podle českého premiéra Andreje Babiše si ale kritiku nezaslouží. „My pozici Tuska podporujeme,“ řekl Babiš českým novinářům.

„Tusk to řekl tak, jak si to všichni myslíme. Měl tu odvahu,“ prohlásil český premiér Andrej Babiš po skončení schůzky, které se účastnily země Visegrádské čtyřky.

Šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk několik dní před začátkem bruselského summitu poslal do hlavních měst unijních zemí podkladový materiál, který měl sloužit jako odrazový můstek pro diskusi o migraci v EU. Tusk v něm uvedl, že jednorázové přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót nebylo efektivní a navíc to rozdělilo členské státy. Jeho slova ostře kritizovala Evropská komise, která je označila za „protievropské“.

Krátce před summitem se do Tuska pustil také řecký premiér Alexis Tsipras, který podle agentury AFP prohlásil, že Tuskův výrok byl nevhodný. Řecko patří v rámci EU k zemím, které se dlouhodobě potýkají s největším přílivem migrantů. Tsipras také řekl, že nepodpoří žádný návrh na řešení migrace, který by se neopíral o princip solidarity, tedy sdílení zátěže.

Na stranu Tuska se naopak přiklonilo Maďarsko. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó mluvil v podobném duchu jako Babiš. „Je nanejvýš potěšitelné, že konečně nějaká evropská vůdčí osobnost, navíc předseda Evropské rady, vyslovila pravdu, kterou každý zná,“ řekl agentuře MTI.

Migrace, konkrétně reforma azylové a migrační politiky EU, má být jedním z hlavních bodů na programu summitu EU. Premiéři a prezidenti ji budou probírat na neformální večeři, ze které ale nevzejde žádný oficiální závěr. Český premiér Andrej Babiš se už před odjezdem na vrcholné setkání politických špiček v EU nechal slyšet, že se bude snažit své kolegy v radě přesvědčit o tom, že řešení migrace založené na trvalém přerozdělování migrantů, nemá smysl. EU by se podle něj měla raději soustředit na to, jak zastavit nelegální migraci už na hranicích Evropy.

S přerozdělováním žadatelů o azyl v EU na základě pevně stanovených kvót nesouhlasí kromě Česka také zejména Maďarsko a Polsko. Tvrdí, že solidární se zeměmi, na které směřuje největší nápor migrantů, jsou, ale jiným způsobem. Navrhují proto například finanční pomoc, lepší ochranu externích hranic nebo lepší spolupráci se sousedními zeměmi v boji proti pašerákům.

Trojice zemí čelí žalobě Evropské komise u unijního soudu za to, že neplnění dohodnutá pravidla počítající s přerozdělením migrantů podle kvót. Členské státy EU se na tom shodly v roce 2015. Česko bylo tehdy spolu s Maďarskem, Slovenskem a Rumunskem přehlasováno.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1