Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Miliardové náhrady pro církve? Zdaníme je, potvrdil Babiš. Od ČSSD očekává, že se nebude cukat

Miliardové náhrady pro církve? Zdaníme je, potvrdil Babiš. Od ČSSD očekává, že se nebude cukat

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) souhlasí se zdaněním náhrad za majetek, které církve nedostaly v restitucích. KSČM to označila za jednu z podmínek pro podporu menšinové vlády ANO a ČSSD. Dnes to řekl na tiskové konferenci na ministerstvu dopravy. Podle něj je postoj ANO v této věci dlouhodobý a zdanění církevních restitucí není nové téma, proto o věci s KSČM nejednal.

Sněmovna letos v únoru v prvním čtení schválila návrh na zdanění peněžitých náhrad, které stát posílá každoročně církvím za majetek nevydaný v restitucích. Předlohu KSČM podpořili poslanci ANO, ČSSD a SPD. Církve už avizovaly, že v případě přijetí zákona jsou připraveny bránit se u Ústavního soudu.

"My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá. Není to nová téma, my jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějaké podpoře KSČM," řekl Babiš. Prohlásil také, že ocenění nevydaného majetku, na jehož základě stát církvím náhrady posílá, bylo nestandardní. "Dokonce jsou i poznatky, že se údajně vydává i majetek, který možná neměl být předmětem restitucí," řekl Babiš.

Možného napadení zdanění církevních restitucí u Ústavního soudu se neobává. Vzhledem k tomu, že s návrhem přišla už ČSSD ve volebním programu v roce 2013, Babiš předpokládá, že sociální demokraté právní problém možné retroaktivity zdanění vyřešili.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik v neděli v České televizi řekl, že kdyby se závazek vládních stran neobjevil v dohodě s KSČM o podpoře menšinového kabinetu, komunisté by vládu nemohli tolerovat, a naopak by jí mohli vyslovit nedůvěru.

ANO se dohodlo s vedením ČSSD na podmínkách koaliční spolupráce, dohodu ještě musí posvětit členové sociální demokracie v referendu, které potrvá do 14. června. Obě strany mají ve Sněmovně dohromady 93 poslanců, k většině by jim měli pomoci zákonodárci KSČM, kteří by menšinový kabinet tolerovali. Babiš minulý týden vyjádřil přesvědčení, že nová vláda by mohla požádat o důvěru v červenci.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1