Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Miliardy pro vysoké školy budou, slíbil Pilný. Ministerstva našla rezervy

Miliardy pro vysoké školy budou, slíbil Pilný. Ministerstva našla rezervy

Ministerstva po výzvě premiéra z minulého týdne v rezervách našla devět miliard korun na zvýšení rozpočtu pro příští rok. Na navýšení rozpočtu vysokých škol tak bude, řekl před dnešním jednáním vlády ministr financí Ivan Pilný (ANO). Nemyslí si ale, že splní požadavek růstu kapitoly o 4,5 miliardy korun. Koaliční strany hovoří o třech miliardách.

Pilný uvedl, že dva úřady výzvu premiéra nevyslyšely, čtvrtinu rezerv neposkytl ani úřad vlády. „Dva úřady odmítly participaci, státní hmotné rezervy a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a také Úřad vlády k mému překvapení nesplnil úkol,“ řekl na dotaz ČTK Pilný. O rozpočtu bude kabinet definitivně rozhodovat za týden.

O navýšení financí pro vysoké školy dnes stejně jako minulý týden přišly před Strakovu akademii žádat zhruba dvě desítky doktorandů. S hesly "Mgr Žebrák" či "Ing Chudák" chtěli mladí vysokoškolští pedagogové upozornit na nízké platy doktorandů a sliby vládní koalice na zlepšení situace ve školství. Štech doktorandy, jejichž stipendium v současnosti činí 7500 korun, podpořil. Uvedl, že letos se rozpočet zřejmě zvýšit podaří, chtěl by ale, aby tomu tak bylo i v příštích letech. Rád by, aby se vláda zavázala k růstu procenta na školství z hrubého domácího produktu, jak je tomu u armády.

V kapitole ministerstva školství navrhuje Pilný na příští rok 161 miliard korun, tedy méně než před prázdninami, kdy to bylo 168 miliard korun. Rozpočet školství by se měl dál odvíjet právě od růstu platů učitelů a dalších zaměstnanců. Letos ministerstvo hospodaří se 156 miliardami korun.

Kvůli růstu platů ve veřejném sektoru navýšil Pilný pro příští rok příjmy navrhovaného rozpočtu o 21 miliard korun proti červnovému návrhu.

Kvůli nespokojenosti s platy vstoupily odbory do stávkové pohotovosti. Chtějí v ní zůstat, dokud vláda o růstu platů nerozhodne. Na protesty jsou připraveny i vysoké školy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1