Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Milion Čechů žije pod hranicí chudoby. Potvrzují to data Českého statistického úřadu

Milion Čechů žije pod hranicí chudoby. Potvrzují to data Českého statistického úřadu

Zhruba 1 milion Čechů loni žilo pod hranicí chudoby. Je to stejné množství obyvatel jako loni, 9,7 procent populace. Ukázaly to předběžné výsledky průzkumu životních podmínek, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečné údaje představí na jaře.

U sociálního vyloučení a chudoby experti sledují tři kategorie - příjmovou chudobu, materiální deprivaci a práci. „Míra ohrožení příjmovou chudobou a sociálním vyloučením znovu mírně klesla, a to o 0,7 procentního bodu na 13,3 procenta. Česko se tak stále řadí mezi evropské země s nejnižší úrovní tohoto ukazatele," uvedla Michaela Brázdilová z oddělení sociálních šetření ČSÚ.

Člověk se ocitne v příjmové chudobě, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Částku hranice chudoby pro loňský rok statistický úřad zatím neuvedl. V roce 2015 odpovídala pro jednotlivce 10 220 korunám, pro dvojici 15 330 korunám, pro jednoho rodiče s dítětem do 13 let 13 286 korunám, pro oba rodiče se dvěma dětmi do 13 let pak 21 461 korunám. Loni výdělky v Česku rostly, vyšší proto proti předloňsku bude i hranice chudoby.

Odbory situaci kritizovaly. Podle nich je nepřípustné, aby minimální mzda byla pod hranicí příjmové chudoby jednotlivce. V roce 2015 nejnižší výdělek činil měsíčně 9 200 korun, loni 9 900 korun a letos 11 000 korun.

Při takzvané materiální deprivaci, tedy nedostatku, si lidé nemohou dovolit nejméně čtyři z devíti položek, jako je telefon, pračka, televize či auto. Nemohou jednou ročně vyrazit na týdenní dovolenou, nezvládnou mimořádný výdaj 9 900 korun, nedokážou pravidelně hradit nájem nebo si dát obden maso.

Podle předběžných údajů žilo loni v materiálním nedostatku 4,8 procenta Čechů a Češek. Míra se tak snížila, v roce 2015 činila 5,6 procenta. Neočekávaný výdaj 9 900 korun si loni nemohlo dovolit 32,1 procenta lidí, týdenní dovolenou 28,9 procenta a pravidelně hradit platby a splátky 4,4 procenta, upřesnil ČSÚ.

Statistici zkoumají situaci v Česku každý rok. Údaje za letošek začnou sbírat v sobotu. Budou zjišťovat stav ve více než 11 tisíci rodinách. Akce skončí 28. května. Podle předsedkyně ČSÚ Ivy Ritschelové se průzkum koná i v dalších státech, odborníci tak mají k dispozici srovnatelná data z 34 evropských zemí.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1