Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Miloš Zeman v dubnu navštíví Slovensko, následovat budou další sousední státy

Miloš Zeman v dubnu navštíví Slovensko, následovat budou další sousední státy

Prezident Miloš Zeman navštíví jako první zemi ve svém druhém funkčním období na začátku dubna Slovensko. Následovat by měly cesty k českým sousedům, tedy do Polska, Německa a Rakouska, a k členovi visegrádské skupiny Maďarsku. Ještě letos by také Zeman rád navštívil Izrael. ČTK to dnes řekl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák.

Zeman již dříve řekl, že jeho první zahraniční cesta tradičně povede na Slovensko. Podle Jindráka by se tak mělo stát mezi 4. a 6. dubnem. Cestu v současné době diplomatický odbor Pražského hradu připravuje. Prezidenti obou zemí by se bez pochyby mohli při vzájemném setkání bavit mimo jiné o letošních oslavách 100 let od vzniku Československa. Potkat by se spolu mohli nejenom na konci října při oslavě 28. října, ale i třeba na otevření plánovaných výstav nebo v zahraničí při oslavách důležitých událostí spojených se založením Československa. Zástupci Česka i Slovenska byli například pozvání francouzským prezidentem do Darney, kde se v červnu před 100 lety konala slavnostní přísaha 6000 příslušníků Československé střelecké brigády ve Francii, po níž odjeli na frontu. Tehdejší francouzský prezident Raymond Poincaré při této příležitosti potvrdil za účasti Edvarda Beneše právo Čechů a Slováků na samostatnost a vlastní stát.

Další cesty Zemana do zahraničí by měly ještě letos vést do Polska, Německa a Rakouska. Pořadí návštěv je nyní domlouváno. Podle Jindráka by Zeman měl v blízké budoucnosti zavítat i k čestnému sousedovi a k členovi visegrádské čtyřky Maďarsku. V plánu má navštívit také Izrael, o cestě se bavil na konci ledna telefonicky i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Zeman je znám svým proizraelským postojem.

Zeman v prvním funkčním období také navštěvoval summity NATO, jednání OSN a prezidentů zemí V4. Představitelé Severoatlantické aliance by se měli sejít v létě a Valné shromáždění OSN se bude konat v září. Podle Jindráka bude záležet na dohodě prezidenta a premiéra, kdo akce za Českou republiku navštíví. Jindrák by uvítal, aby se i v dalším funkčním období Zemana ústavní činitelé scházeli na pravidelných schůzkách, na kterých by podobné zahraničněpolitické otázky řešili.

Hradní diplomacie kromě zahraničních cest Zemana připravuje i návštěvy představitelů jiných zemí v Česku. Nemohu ještě říct konkrétní státy, ale chystáme do konce roku tři, čtyři velmi významné návštěvy, řekl Jindrák. Do Česka budou letos zváni cizí státníci i v souvislosti s oslavami založení Československa.

Kromě návštěv sousedních států bude podle Jindráka prioritou Zemana i ekonomická diplomacie nebo další vývoj Evropské unie. Za důležité ředitel hradní diplomacie označil navazování kontaktů s představiteli států, kteří se v poslední době dostali k moci ve volbách.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1