Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Miloš Zeman v dubnu navštíví Slovensko, následovat budou další sousední státy

Miloš Zeman v dubnu navštíví Slovensko, následovat budou další sousední státy

Prezident Miloš Zeman navštíví jako první zemi ve svém druhém funkčním období na začátku dubna Slovensko. Následovat by měly cesty k českým sousedům, tedy do Polska, Německa a Rakouska, a k členovi visegrádské skupiny Maďarsku. Ještě letos by také Zeman rád navštívil Izrael. ČTK to dnes řekl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák.

Zeman již dříve řekl, že jeho první zahraniční cesta tradičně povede na Slovensko. Podle Jindráka by se tak mělo stát mezi 4. a 6. dubnem. Cestu v současné době diplomatický odbor Pražského hradu připravuje. Prezidenti obou zemí by se bez pochyby mohli při vzájemném setkání bavit mimo jiné o letošních oslavách 100 let od vzniku Československa. Potkat by se spolu mohli nejenom na konci října při oslavě 28. října, ale i třeba na otevření plánovaných výstav nebo v zahraničí při oslavách důležitých událostí spojených se založením Československa. Zástupci Česka i Slovenska byli například pozvání francouzským prezidentem do Darney, kde se v červnu před 100 lety konala slavnostní přísaha 6000 příslušníků Československé střelecké brigády ve Francii, po níž odjeli na frontu. Tehdejší francouzský prezident Raymond Poincaré při této příležitosti potvrdil za účasti Edvarda Beneše právo Čechů a Slováků na samostatnost a vlastní stát.

Další cesty Zemana do zahraničí by měly ještě letos vést do Polska, Německa a Rakouska. Pořadí návštěv je nyní domlouváno. Podle Jindráka by Zeman měl v blízké budoucnosti zavítat i k čestnému sousedovi a k členovi visegrádské čtyřky Maďarsku. V plánu má navštívit také Izrael, o cestě se bavil na konci ledna telefonicky i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Zeman je znám svým proizraelským postojem.

Zeman v prvním funkčním období také navštěvoval summity NATO, jednání OSN a prezidentů zemí V4. Představitelé Severoatlantické aliance by se měli sejít v létě a Valné shromáždění OSN se bude konat v září. Podle Jindráka bude záležet na dohodě prezidenta a premiéra, kdo akce za Českou republiku navštíví. Jindrák by uvítal, aby se i v dalším funkčním období Zemana ústavní činitelé scházeli na pravidelných schůzkách, na kterých by podobné zahraničněpolitické otázky řešili.

Hradní diplomacie kromě zahraničních cest Zemana připravuje i návštěvy představitelů jiných zemí v Česku. Nemohu ještě říct konkrétní státy, ale chystáme do konce roku tři, čtyři velmi významné návštěvy, řekl Jindrák. Do Česka budou letos zváni cizí státníci i v souvislosti s oslavami založení Československa.

Kromě návštěv sousedních států bude podle Jindráka prioritou Zemana i ekonomická diplomacie nebo další vývoj Evropské unie. Za důležité ředitel hradní diplomacie označil navazování kontaktů s představiteli států, kteří se v poslední době dostali k moci ve volbách.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1