Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Minimální mzda jako spor vlády s odbory. Chtějí nárůst o 1500, Babiš jen o tisíc

Minimální mzda jako spor vlády s odbory. Chtějí nárůst o 1500, Babiš jen o tisíc

Tripartita se nedohodla na růstu minimální mzdy. Vláda navrhuje přidání o tisícikorunu, odbory požadují přidání o 1500 a zaměstnavatelé nejvýš o 800 korun. Dál budou zástupci kabinetu, firem a zaměstnanců jednat o vzorci, podle něhož by se mohl nejnižší výdělek pravidelně navyšovat. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Minimální mzda se zvedla naposledy v lednu, a to o 1200 korun na 12.200 korun.

"U minimální mzdy nedošlo k dohodě. Zaměstnavatelé navrhují 800 a odbory 1500 korun, naše představa je tisíc korun. Budeme nadále jednat. Rozhovory budou pokračovat o vzorci pro výpočet minimální mzdy vůči průměrné mzdě. Jsou na to rozdílné názory," řekl Babiš.

Ministerstvo práce navrhuje od roku 2020 pravidelnou valorizaci minimální mzdy. Stanovila by se jako 0,44násobek průměrné mzdy. Kabinet by mohl ale případně rozhodnout i o vyšším přidání či zmrazení.

Odbory s návrhem spokojeny nejsou. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by výsledná částka byla nižší než 40 procent průměrné mzdy. "To je neakceptovatelné. Situace u nás je skutečně tristní. Česká minimální mzda je neustále pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce. Nejde za ni vyžít. Přesto máme diskuse. Nejnižší cena práce má být vyšší, než je hranice chudoby," uvedl Středula. Odbory požadují přidání o 1500 korun, poměr k průměrné mzdě by pak dosáhl 41 procent.

Zaměstnavatelé požadují, aby zvyšování minimální mzdy nebylo závislé na politicích a bylo předvídatelné. "Trváme na tom, aby to navýšení bylo 800 korun maximálně s tím, že pro rok 2020 bude dopracován návrh ministerstva práce. Chtěli jsme vytvořit základní pravidla pro navyšování, aby to nebylo každý rok dohadování," řekl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Zaměstnavatelé navázání minimální mzdy na průměrný výdělek podporují. Výsledná částka by podle Wiesnera ale měla s ohledem na situaci podniků dosahovat nejvýš 40 procent průměru.

Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka navrhovaný model požadavky zaměstnavatelů splňuje. "Návrh podporujeme a chceme, aby ho vláda rychle schválila a prosadila do legislativy," uvedl Hanák.

Hospodářská komora naopak uvedla, že návrh nebere v potaz vývoj ekonomiky a minimální mzda by mohla růst i za krize. Částka by se měla stanovit podle prognózy ministerstva financí o dalším vývoji a spíš podle mediánové mzdy, ne podle průměrné. Pokud by o případném vyšším přidání či naopak zmrazení rozhodovala vláda, stále by při navyšování roli hrála politika, uvedla komora.

Tripartita měla jednat také o návrhu rozpočtu a vládním prohlášení budoucího kabinetu. Tyto body ze svého dnešního programu vyřadila. Sejde se kvůli tomu 9. července. "Na předsednictvu jsme se domluvili, že to odložíme na speciální zasedání 9. července těsně před předpokládaným hlasováním o důvěře vládě," řekl Babiš.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1