Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Minimální mzda jako spor vlády s odbory. Chtějí nárůst o 1500, Babiš jen o tisíc

Minimální mzda jako spor vlády s odbory. Chtějí nárůst o 1500, Babiš jen o tisíc

Tripartita se nedohodla na růstu minimální mzdy. Vláda navrhuje přidání o tisícikorunu, odbory požadují přidání o 1500 a zaměstnavatelé nejvýš o 800 korun. Dál budou zástupci kabinetu, firem a zaměstnanců jednat o vzorci, podle něhož by se mohl nejnižší výdělek pravidelně navyšovat. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Minimální mzda se zvedla naposledy v lednu, a to o 1200 korun na 12.200 korun.

"U minimální mzdy nedošlo k dohodě. Zaměstnavatelé navrhují 800 a odbory 1500 korun, naše představa je tisíc korun. Budeme nadále jednat. Rozhovory budou pokračovat o vzorci pro výpočet minimální mzdy vůči průměrné mzdě. Jsou na to rozdílné názory," řekl Babiš.

Ministerstvo práce navrhuje od roku 2020 pravidelnou valorizaci minimální mzdy. Stanovila by se jako 0,44násobek průměrné mzdy. Kabinet by mohl ale případně rozhodnout i o vyšším přidání či zmrazení.

Odbory s návrhem spokojeny nejsou. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by výsledná částka byla nižší než 40 procent průměrné mzdy. "To je neakceptovatelné. Situace u nás je skutečně tristní. Česká minimální mzda je neustále pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce. Nejde za ni vyžít. Přesto máme diskuse. Nejnižší cena práce má být vyšší, než je hranice chudoby," uvedl Středula. Odbory požadují přidání o 1500 korun, poměr k průměrné mzdě by pak dosáhl 41 procent.

Zaměstnavatelé požadují, aby zvyšování minimální mzdy nebylo závislé na politicích a bylo předvídatelné. "Trváme na tom, aby to navýšení bylo 800 korun maximálně s tím, že pro rok 2020 bude dopracován návrh ministerstva práce. Chtěli jsme vytvořit základní pravidla pro navyšování, aby to nebylo každý rok dohadování," řekl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Zaměstnavatelé navázání minimální mzdy na průměrný výdělek podporují. Výsledná částka by podle Wiesnera ale měla s ohledem na situaci podniků dosahovat nejvýš 40 procent průměru.

Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka navrhovaný model požadavky zaměstnavatelů splňuje. "Návrh podporujeme a chceme, aby ho vláda rychle schválila a prosadila do legislativy," uvedl Hanák.

Hospodářská komora naopak uvedla, že návrh nebere v potaz vývoj ekonomiky a minimální mzda by mohla růst i za krize. Částka by se měla stanovit podle prognózy ministerstva financí o dalším vývoji a spíš podle mediánové mzdy, ne podle průměrné. Pokud by o případném vyšším přidání či naopak zmrazení rozhodovala vláda, stále by při navyšování roli hrála politika, uvedla komora.

Tripartita měla jednat také o návrhu rozpočtu a vládním prohlášení budoucího kabinetu. Tyto body ze svého dnešního programu vyřadila. Sejde se kvůli tomu 9. července. "Na předsednictvu jsme se domluvili, že to odložíme na speciální zasedání 9. července těsně před předpokládaným hlasováním o důvěře vládě," řekl Babiš.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1