Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministerstvo financí se chystá na arbitráž. Důvodem je zákaz billboardů

Ministerstvo financí se chystá na arbitráž. Důvodem je zákaz billboardů

Ministerstvo financí vybralo pro zastupování ČR v případné mezinárodní arbitráži s Georgem Nussbaumem advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges. Vyplývá to z materiálu, který dostane ve středu 24. ledna vláda pro informaci. Nussbaum, který je majitelem provozovatele billboardů, americké společnosti A.C.E. Media, dosud arbitrážní spor s ČR nezahájil. Po ČR požaduje podle ministerstva 400 milionů korun jako odškodnění kvůli zákonu o provozu na pozemních komunikacích, který nařizuje odstranění většiny poutačů od silnic.

„Arbitrážní řízení ještě nebyla v těchto případech zahájena, avšak s ohledem na velkou výši údajně způsobené škody a dosavadní postup pana Nussbauma v jednáních o smírném řešení sporu lze očekávat, že řízení budou v nejbližší době zahájena,“ uvádí v materiálu MF. Nussbaum oznámil již v roce 2013, že bude požadovat náhradu škody.

Podle mluvčího úřadu Michala Žurovce obdrželo MF předžalobní výzvu a poslední komunikace mezi stranami se uskutečnila v listopadu 2017. „Ministerstvo financí žalobu doposud neobdrželo,“ uvedl Žurovec. Dodal, že podle úřadu mezinárodní dohoda porušena nebyla.

Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic 1. třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích platná od září. Majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Silničáři v září napočítali kolem dálnic a silnic první třídy téměř 7000 reklamních zařízení, z toho asi 3000 jich odporovalo zákonu.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Po třech měsících od zákazu billboardů v ochranném pásmu silnic a dálnic byl odstraněn jen zlomek nepovolených reklamních poutačů. Ministerstvo dopravy na začátku listopadu uvedlo, že vydalo pět desítek výzev k jejich odstranění.

Česko v současné době podle údajů MF čelí deseti mezinárodním arbitrážím, z toho šest souvisí s investicemi do fotovoltaických elektráren. Souhrnná výše všech žalovaných nároků činí zhruba deset miliard korun.

Dosud bylo podle údajů MF proti České republice ukončeno 24 arbitráží. Z nich 18 skončilo pro stát úspěšně, tři spory byly ukončeny narovnáním a tři arbitráže ČR prohrála. Nejnákladnější arbitráží byl pro Česko spor se CME ohledně znehodnocení investice do televize Nova. Stát v roce 2003 musel firmě zaplatit 10,6 miliardy Kč.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1