Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministerstvo financí spustilo Účtenkovku. Víme, jak loterie funguje a co můžete vyhrát

Ministerstvo financí dnes spustilo účtenkovou loterii. Slibuje si od ní větší motivaci zákazníků k přebírání účtenek vydaných v systému elektronické evidence tržeb (EET), jehož efektivita by se tím měla zvýšit. Zájemci mohou ode dneška zaregistrovat účtenky prostřednictvím formuláře na www.uctenkovka.cz nebo pomocí mobilní aplikace Účtenkovka. O ceny se bude poprvé losovat 15. listopadu, a to z účtenek vystavených během října a zaregistrovaných nejpozději tři dny před losováním, tedy 12. listopadu. Loterie, v níž je hlavní výhrou milion korun, se mohou zúčastnit zaregistrované osoby starší 18 let. Opozice je k zavedení loterie skeptická.

Do loterie lze zaregistrovat pouze účtenky vydané obchodníkem, který eviduje tržby podle zákona o evidenci tržeb. Od jednoho obchodníka lze z účtenek vystavených v jeden den registrovat pouze jednu. "Podnikatelé se proto nemusí obávat, že budou zákazníci uměle rozdělovat svůj nákup na více částí, aby zvýšili své šance na výhru," poznamenala náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Slosování se bude konat každý 15. kalendářní den v měsíci. První výhra bude jeden milion korun, druhá automobil za zhruba 400.000 Kč, třetí 300.000 Kč, čtvrtá 200.000 Kč a pátá 100.000 korun. Dále budou moci lidé získat 20 výher po 20.000 Kč, 1000 výher po jednom tisíci Kč a 20.000 výher po stokoruně.

Fungování loterie je zatím naplánováno na jeden rok. Poté MF vyhodnotí její fungování a přínos k výnosům u EET a popřípadě parametry loterie upraví. "Není moc pravděpodobné, že bychom to po roce zavřeli," podotkl před několika dny ministr financí Ivan Pilný (ANO).

Jak funguje Účtenkovka a kolik to bude stát stát? Podrobnosti ZDE>>>

Opozice ale loterii kritizuje. "Jedná se o další nástroj, který podporuje udávání podnikatelů a ničení zdravého ekonomického prostředí v České republice. Doufáme, že nadcházející volby zkrátí životnost této loterie na nezbytné minimum a bude společně s EET v co nejkratším čase zrušena," uvedla v tiskovém prohlášení místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.

"My pokládáme účtenkovou loterii za velmi nákladnou obludnost. Zhruba 80 milionů měsíčně se bude vynakládat ze státního rozpočtu na ceny pro ty, kteří budou udávat své hospodské, udávat své prodavače," řekl v televizním pořadu Partie předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

"Je otázka, jestli to nebude dražší než samotný výnos z EET," řekl o loterii ve stejném pořadu předseda KSČM Vojtěch Filip. Připustil, že vzor pro loterii je v zahraničí, kde měla motivovat zákazníky k přebírání účtenek. "Někde to mělo význam, snad v Asii se to lidem líbilo a běželo to několik let. V Evropě to příliš velký efekt nemělo," řekl. Připadá mu, že vyhodnocovat fungování loterie až po roce je příliš dlouhá doba.

Skepticky se k loterii postavil i předseda vládní KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. "Také jsme nebyli nějak nadšeni z té Účtenkovky. Domnívám se, že není úplně nutná. Ty zahraniční příklady z Evropy nejsou zrovna nejlepší," řekl.

EET zatím platí pro hotely a restaurace a maloobchodní a velkoobchodní firmy. Do účtenkové loterie tak bude možné zaregistrovat jen jejich účtenky. Obchodníci v ČR v pracovních dnech v systémech MF denně zaregistrují 13 až 15 milionů účtenek, tedy měsíčně kolem 400 milionů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1