Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministerstvo přejmenuje vaše oblíbené pivo. Spotřebitelé to uvítají, tvrdí

Ministerstvo přejmenuje vaše oblíbené pivo. Spotřebitelé to uvítají, tvrdí

Od prosince se budou svrchně kvašená 11° a 12° piva nazývat "plnými" pivy. Nově se zavádí kategorie silných piv, vyplývá z vyhlášky, kterou novelizovalo ministerstvo zemědělství. Nové značení platí od prosince, pivovary však mohou staré etikety používat do prosince 2019. Vyhláška také nově definuje ovocné a zeleninové šťávy.

Piva, která jsou vyráběná technikou spodního kvašení a mají podíl extraktu původní mladiny mezi 11 a 12,99 procenty, tedy 11 a 12stupňová piva, se budou nazývat ležáky. Jejich svrchně kvašené varianty budou plná piva. Místo speciálních piv o 13 a více stupních se zavádí kategorie silných piv. Pivo se sníženým obsahem alkoholu se bude nově nazývat nízkoalkoholickým.

„Vyhláška reaguje na nové trendy ve výrobě potravin, což uvítají jak výrobci, tak spotřebitelé. Pořádek ve značení potravin a nápojů je nutný, protože je důležité, aby zákazník věděl, co přesně je mu pokládáno na stůl či co si dává do nákupního košíku," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Českomoravský svaz minipivovarů podle svého prezidenta Jana Šuráně změnu vítá, dále však podle něj v úpravě zůstávají nelogičnosti. Novelizace předpisu by podle něj měla být každé dva roky. „Do toho značení budeme šít dál, nyní už snad podpořeni i velkými pivovary, které začaly vařit piva typu ale, stout, a začaly vařit i s malými pivovary,“ řekl ČTK. Podle něj je třeba zavést značení druhů piv. „Ležák by byl ležák, ať je to osmička nebo dvacítka - byl by to druh výroby piva,“ dodal.

Například největší český pivovar Plzeňský Prazdroj a pivovar Matuška společně navařily ke 100. výročí republiky 12,5stupňový spodně kvašený ležák s americkými chmely, ale také s typickým českým žateckým poloraným červeňákem.

Výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová ČTK sdělila, že roční lhůta na úpravu etiket je dostatečně dlouhá. Pivovary podle ní nové značení piv vítají, ale další novelizaci značení už neočekávají. „Dvanáctiměsíční přechodná doba, která trvá do 1. prosince 2019, je pro pivovary dostatečně dlouhá na všechny úpravy týkající se názvosloví,“ sdělila.

Ministerstvo uvedlo, že kromě samotných piv vyhláška nově umožní prodávat tzv. atypický pivní nápoj. „Jde o nápoj, který nesplňuje požadavky na pivo, ale je vyrobený na bázi piva s upraveným podílem sladu nebo způsobem kvašení,“ dodal úřad.

Vyhláška upravuje také nealkoholické nápoje. K výrobkům označovaným jako čerstvé šťávy nepůjde přidávat další složky s výjimkou bylin a semen rostlin, nepůjde je také tepelně nebo chemicky upravovat. Do přírodních šťáv nebude možné přidávat nic dalšího, šetřené budou moci být pouze tzv. šetrnými metodami, založenými například na použití vysokého tlaku.

„Medovinu lze nově za splnění podmínek označit i jako medové víno. V případě, že je při výrobě medoviny použit například cukr, líh nebo víno, označí se jako dezertní medovina,“ dodalo ministerstvo.

Výstav českých pivovarů pro tuzemský trh se letos do konce srpna zvýšil o dvě procenta, exportní výstav o 16 procent, sdělili v říjnu ČTK zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven ČTK. Množství piva vypitého piva v hospodách a restauracích však i nadále klesá, naopak o čtvrtinu vzrostla obliba piva v plechovkách. Absolutní údaje svaz nezveřejnil.

Loni po pěti letech růstu výstav českých pivovarů meziročně klesl o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v Česku se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Export se naopak zvýšil o 4,5 procenta. Stále více se prodává pivo balené proti točenému pivu v restauracích a hospodách, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1