Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministerstvo přepočítává minimální mzdu. Maláčová chce razantní změny ve valorizaci

Ministerstvo přepočítává minimální mzdu. Maláčová chce razantní změny ve valorizaci

Minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Tento valorizační mechanismus navrhuje do novely zákoníku práce ministerstvo práce. Novinářům to dnes po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Odbory s návrhem souhlasí. Dosavadní záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru není podle nich dostatečný.

„Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16.000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda,“ uvedla Maláčová.

Návrh podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy neodpovídá ekonomické realitě a je podle něj zjevnou snahou před volbami populisticky oslovit část voličů. „Odbory i MPSV se tak utrhly ze řetězu rozumného sociálního dialogu a sledováním politických a partikulárních zájmů se stávají ohrožením konkurenceschopnosti českých firem, udržitelnosti tuzemských veřejných financí a celkově tedy dalšího zdárného rozvoje české ekonomiky,“ uvedl Kovanda.

Minimální mzda od ledna činí 12.200 korun. Odbory pro příští rok žádají růst o 1500 korun, tedy o 12 procent. Podle zaměstnavatelů to neodpovídá hospodářskému růstu a pro firmy v některých odvětvích by tak vysoké přidání znamenalo problém. Navrhují zvýšení o 800 korun. Maláčová jako ministryně práce požadavek odborů podporuje.

Vláda Andreje Babiš (ANO) v programovém prohlášení uvádí, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Minulý kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) si předsevzal, že nejnižší výdělek přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta loni činila 29.504 korun. Pokud by se už v příštím roce přidávalo podle navrhovaných valorizačních pravidel, od ledna by měli lidé s nejnižšími příjmy vydělávat zhruba 14.750 korun. Ve skutečnosti to bude mezi 13.000 a 13.700 korun.

Odbory chystaný model navyšování podporují. Na výsledném vzorci se chtějí ale nejdřív dohodnout se zaměstnavateli a vládou na tripartitě. „Tato dohoda by následně šla do Poslanecké sněmovny... Zda bude valorizační mechanismus na 50 či 48 procentech, nebo zda dosáhneme 50 procent za šest či sedm let, je otázka, jak bude vypadat dohoda,“ řekl novinářům předák ČMKOS Josef Středula.

Podle něj je už nyní problém dodržet poměr 40 procent průměrné mzdy. Dvoupětinový podíl není ale pro odbory dál přijatelný, dodal Středula.

Zaměstnavatelé dlouhodobě volají po tom, aby byl pro zvyšování mzdy jasný vzorec a přidávaná částka se dala předvídat. Navázání na průměrný výdělek podporují. Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner už dřív řekl, že by s ohledem na situaci podniků měl podíl činit ale nejvýš 40 procent průměrné mzdy.

 

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1