Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministerstvo školství porušovalo pravidla při rozdělování dotací, tvrdí NKÚ

Ministerstvo školství porušovalo pravidla při rozdělování dotací, tvrdí NKÚ

Ministerstvo školství v letech 2014 až 2016 netransparentně rozdělovalo peníze určené nestátním neziskovým organizacím na podporu práce s dětmi a mládeží. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo podle něj nemá stanoveny cíle podporovaných programů, porušovalo svá vlastní pravidla při zvyšování dotací a chyby úřad našel i u příjemců peněz. Ministerstvo se proti závěrům ohradilo, přidělování peněz bylo podle něj vždy transparentní.

Ve sledovaném období ministerstvo přijalo žádosti 898 projektů, podpořilo jich 510. Průměrná výše dotace očištěná o největší příjemce se podle ministerstva pohybovala do 300.000 korun na celoroční činnost organizace. Z toho se financují vedle pravidelné činnosti i víkendové aktivity a letní nebo zimní tábory. Kontroloři NKÚ prověřili u 14 příjemců 67 projektů, na které ministerstvo vyplatilo 355 milionů korun.

"Z materiálů MŠMT není jasné, čeho chce podporou práce s dětmi a mládeží dosáhnout. Nemá tedy podle čeho hodnotit, jestli měly rozdělené dotace skutečný dopad," uvedl NKÚ. Ministerstvo podle kontrolorů sleduje pouze objem vydaných peněz. V letech 2014 a 2015 údajně při rozdělování dotací postupovalo netransparentně. Nezveřejnilo kritéria, podle kterých se měly žádosti posuzovat a vybírat. Výběr projektů zprůhlednilo až v roce 2016.

Podle ministerstva bylo rozdělování peněz vždy transparentní, do roku 2015 pouze platila obecnější kritéria než současné bodování projektů. "V tak pestré oblasti, jakou je podpora mládeže, se obtížně nastavují srovnatelná sledovaná kritéria. Proto MŠMT vyhodnocuje spíše kvalitativní kritéria získávaná z kontrolní činnosti, popř. nastavených konzultačních procesů s odborníky na oblast neformálního vzdělávání," sdělila ČTK mluvčí ministerstva Adéla Klimešová. Na hodnocení se podle ní vždy podílel expertní tým složený ze zástupců ostatních resortů, aby průřezové projekty nebyly financovány dvakrát.

Ministerstvo také podle NKÚ při rozdělování dotací porušovalo svá vlastní pravidla i právní předpisy. V roce 2014 mohli příjemci požádat o navýšení už schválené dotace o deset nebo 20 procent. U čtyř z nich ale ministerstvo dotaci navýšilo přibližně o 90 až 360 procent původní částky. "Ministerstvo je tak zvýhodnilo a vytvořilo pro příjemce nerovné podmínky," podotkl NKÚ.

Využití dotací podle úřadu ministerstvo dostatečně nekontrolovalo. Bez připomínek například přijalo vyúčtování, z nichž bylo zřejmé, že příjemci zaplatili z dotací i neuznatelné náklady. Jednomu příjemci tak údajně uznalo vyúčtování mezd za prosinec 2013 u projektu, který se uskutečnil až v roce 2014. "Některým příjemcům například uznalo vyúčtování, ve kterém byly náklady na pohoštění, což podmínky dotace výslovně zakazovaly," uvedli kontroloři.

Příjemci museli ve vyúčtování předložit jen soupis výdajů projektu s vyznačením té části, na kterou dostali dotaci. Na co skutečně prostředky použili, tak mohlo ministerstvo zjistit jen kontrolou u příjemců. "Ani ta ale nebyla důsledná. NKÚ prověřil i projekty, u kterých MŠMT žádné nedostatky nenašlo. Kontrola NKÚ ale odhalila vážné chyby," píše se ve zprávě.

Někteří příjemci podle NKÚ zahrnuli stejné doklady do vyúčtování u více projektů. Použili také část dotace na něco jiného než na schválený projekt a dotaci nevrátili. Jeden příjemce podle kontrolorů vyúčtoval náklady na energie a služby o téměř 307.000 korun vyšší, než byla skutečnost. "Jiný příjemce vedl účetnictví tak, že v něm ani nešlo dohledat, jak s dotací skutečně naložil," dodal NKÚ. U šesti příjemců měl NKÚ podezření na porušení rozpočtové kázně, a proto podal oznámení příslušnému finančnímu úřadu.

Podle ministerstva byly chyby na straně příjemců často způsobeny tím, že organizace nemají profesionální aparát na zpracování žádostí, realizaci projektů a vyúčtování. Často je vedou dobrovolníci, kteří mají jiné zaměstnání a mládeži se věnují ve svém volném čase. "Oblast mládeže je dlouhodobě podfinancovaná a státem vynaložené prostředky jsou díky velkému množství dobrovolnické práce na straně organizací pracujících s dětmi a mládeží velmi efektivně vynaloženy," uvedla Klimešová. Všechny nálezy ze zprávy NKÚ už podle ní byly vyřešeny.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1