Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministerstvo vnitra má hotovou žalobu na směrnici o zbraních. Česko požene Evropskou unii k soudu

Ministerstvo vnitra má hotovou žalobu na směrnici o zbraních. Česko požene Evropskou unii k soudu

Ministr vnitra Milan Chovanec má již připravený text žaloby proti nedávno schválené evropské směrnici o zbraních, s kterou Česká republika dlouhodobě nesouhlasí. Na jednání vlády půjde s tím, aby Česko žalobu podalo. Chovanec v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že unie přichází s nesmyslnými opatřeními, naopak novinky, které by mohly fungovat, se zdržují. Jako příklad vhodného opatření uvedl posílení posílení obrany vnějších hranic.

Chovanec v souvislosti se sobotními událostmi v Londýně, kde si útok vozidlem a noži vyžádal sedm mrtvých a 48 hospitalizovaných, uvedl, že směrnice je nesmyslná. „Já ve středu přicházím na vládu, přináším návrh na žalobu směrem k Evropě. Ta směrnice poškozuje české občany, vědomí Čechů vůči Evropě, zhoršuje psycho klima vůči Evropě,“ uvedl. Vláda jedná příští týden v pondělí, poté se sejde ve středu 14. června.

Návrh žaloby je podle něj dopracovaný. „Finalizují ho ještě specialisté z ministerstva zahraničí,“ řekl Chovanec. Směrnice vstoupí v platnost 13. června a termín pro podání žaloby k Soudnímu dvoru EU vyprší 7. srpna. „Jdu tam s tím, že ji prostě podáme. Návrh je připraven, jak jsem slíbil, mrzí mě to, nemělo k tomu dojít,“ dodal Chovanec. Netuší, zda se k žalobě některé země připojí.

Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Evropský parlament v polovině března. Cílem směrnice bylo zabránit teroristům ve vyzbrojování, podle kritiků ale hlavně omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem EU.

Proti normě se v Česku zvedla vlna nevole. Chovanec dlouhodobě tvrdí, že není například znám jediný případ, kdy by teroristé k útoku použili legálně drženou zbraň. Změny by se také podle vnitra dotkly téměř všech zhruba 300 000 držitelů zbrojních průkazů a také znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci.

Za smysluplnější opatření, které by mohlo fungovat, označil dnes Chovanec například přítomnost vojáků na hranicích a společnou pobřežní stráž. Dodal, že čeští policisté v Makedonii, Maďarsku či Polsku se v těchto zemích setkali s velice nízkým počtem policistů z dalších zemí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1