Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mladí Češi jsou podle většiny lidí k ničemu. Průzkum ukázal, proč se jim nevěří

Mladí Češi jsou podle většiny lidí k ničemu. Průzkum ukázal, proč se jim nevěří

Nedůvěra lidí v mladou generaci je v Česku stále vysoká. Téměř polovina lidí starších 30 let si myslí, že se mládež zajímá jen o vlastní pohodlí a není ochotná pomáhat. Přibližně polovina lidí tvrdí, že se mladá generace sice občas zapojuje do dobročinných projektů, dělá to ale jen pro svůj prospěch. Pět procent lidí věří, že se mladí zapojují do prospěšných činností dobrovolně a nezištně. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala agentura Ipsos pro Nadaci O2.

Zatímco 79 procent respondentů nad 30 let v průzkumu řeklo, že by mladí nejraději jen seděli u počítače, hráli hry a bavili se na sociálních sítích, pouze třetina lidí do 29 let to potvrdila. Pětina mladých naopak uvedla, že se ve volném čase raději věnuje kreativní tvorbě. V průzkumu jim to ale věřilo jen 0,6 procenta lidí starších 30 let.

Agentura Ipsos Instant Research se v březnu 2017 ptala 630 lidí v ČR, které rozdělila do dvou skupin podle věku. Naprostá většina těch starších (98 procent) se domnívá, že mladí by nejraději svůj volný čas věnovali pouze zábavě a nemají zájem o charitativní aktivity.

Více než polovina dotázaných do 29 let uvedla, že by se chtěla do charity zapojit, jen neví jak. Řada z nich uvedla, že jim chybí čas (49 procent) nebo peníze (30 procent). Aktivně se nejrůznějšími způsoby ve svém okolí snaží pomáhat 13 procent mladých lidí a 17 procent se těmto aktivitám věnuje občas.

"Mladí lidé, se kterými se setkávám, ať už při práci či v osobním životě, rozhodně nejsou pasivní," řekla ředitelka nadace Anna Kačabová. Způsoby, jak pomáhat, hledají například na internetu, kde vytvářejí facebookové skupiny pro lidi se stejným smýšlením. Zapojují se také do projektů, ve kterých pomáhají třeba rodinám s handicapovanými dětmi nebo se věnují životnímu prostředí, dodala.

Velká část lidí ve věku mezi 15 a 29 lety bude do roku 2025 patřit k populaci v produktivním věku. Postupně k nim bude přibývat i takzvaná generace Z, což je název pro skupinu lidí narozených od poloviny 90. let do současnosti.

"Tato generace bývá někdy označovaná jako internetová, protože její příslušníci nezažili dobu bez internetu, přesto ale právě respondenti ve věku 15 až 19 let měli v našem průzkumu největší zájem o kreativní tvorbu ve volném čase," dodala Kačabová. Bylo jich 28 procent. V generaci jejich rodičů, tedy ve věku od 30 do 46 let, jim to ale v průzkumu nevěřil nikdo.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1