Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mladík stokrát bodl babičku, mlátil ji lahvemi a pak ji okradl. Za brutální vraždu si odsedí 17 let

Mladík stokrát bodl babičku, mlátil ji lahvemi a pak ji okradl. Za brutální vraždu si odsedí 17 let

Celkem 17 let stráví ve vězení za brutální vraždu a následné okradení své babičky devatenáctiletý Jakub Ševčík. Pražský vrchní soud dnes zamítl odvolání, v němž se odsouzený domáhal nižšího trestu. Verdikt je tudíž pravomocný. Ševčík svou příbuznou v roce 2016 tloukl v Dubí na Teplicku lahvemi s alkoholem a k tomu jí zasadil ještě sto bodných ran. Tělo ukryl pod hromadou dek a oblečení.

„Je to sice přísný trest, nikoliv však nezákonný nebo nepřiměřeně přísný,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Martin Zelenka. Upozornil na to, že způsob provedení vraždy byl naprosto extrémní a vybočoval z jiných vražd spáchaných brutálním nebo zvlášť trýznivým způsobem.

Šedesátiletá babička Ševčíkovi podala pomocnou ruku, když se vrátil z ciziny a neměl kde bydlet. Jejich soužití nebylo bezproblémové, stejně jako mladíkovy vztahy s ostatními příbuznými. Po několika týdnech, někdy mezi 5. a 12. listopadem 2016, se s babičkou pohádal a napadl ji - podle jeho verze poté, co mu vyčetla, že se chová jako jeho otec.

Vnuk, který byl tehdy čerstvě plnoletý, ženu nejprve pětkrát udeřil do hlavy lahvemi alkoholu. Poté ji bodal dvěma noži po celém těle a jeden z nástrojů nechal zaražený v ženině krku. Do bytu s mrtvou babičkou se později několikrát vrátil a její cennější věci odnesl do zastavárny.

K vraždě se přiznal, detaily si ale nepamatuje. Najednou měl prý před očima tmu. „Když jsem bodl párkrát, tak pětkrát šestkrát, přestala se hýbat a vydávala zvuky,“ uvedl ve své dřívější výpovědi.

Ševčík se dnešního jednání na vlastní přání neúčastnil, stejně jako loňského vyhlášení rozsudku. Vysvětlil to tím, že je mu nepříjemná medializace případu. Odvolacímu senátu poslal dopis, v němž soudcům napsal, že není tak špatný jako ostatní lidé ve vězení. Dokládal to mimo jiné tím, že se ve vazbě stal vegetariánem a že pomáhá uvězněným cizincům s tlumočením do češtiny. Svého činu prý lituje, protože babička se ho vždy zastávala a pomáhala mu.

Ševčík dříve vypověděl, že vraždě předcházelo dlouhodobé napětí. S rodiči se ve 14 letech odstěhoval do Švýcarska, kde nikoho neznal a kde podle něj otec bil matku i jeho. Od rodičů utekl a pobýval v tamním dětském domově. S kamarády prý občas brali extázi.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Pokud by se Ševčík vraždy dopustil o měsíc dříve, tedy jako mladistvý, mohl by dostat maximálně desetiletý trest vězení. Jakožto dospělému mu hrozilo 15 až 20 let odnětí svobody, v krajním případě výjimečný trest. Pro jeho uložení ale podle prvoinstančního ústeckého soudu nebyly splněny zákonné podmínky, protože znalci uvedli, že mužova náprava není zcela vyloučena.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1