Mobilizace! Před osmdesáti lety Československo nezachránila

ČTK

Info.cz

luš

Všeobecná mobilizace československé armády ukázala před 80 lety připravenost statisíců Čechů a Slováků postavit se hrozbě ze strany nacistického Německa se zbraní v ruce. Po týdenním vzedmutí vlasteneckého odhodlání, které nastalo po 23. září 1938, však přišla mnichovská dohoda a s ní také konec nadějí. Konečné rozhodnutí pražské vlády podvolit se nátlaku velmocí a nebojovat ale vyvolává i po osmi dekádách smíšené pocity.

Mobilizaci předcházely napjaté týdny a měsíce, během kterých sudetští Němci v čele s Konrádem Henleinem používali taktiku stupňování požadavků. Žádný vstřícný krok pražské vlády, tlačené k ústupkům Velkou Británií a Francií, nebyl dost dobrý. Nátlak, organizovaný z Berlína, vyvrcholil po fanatickém projevu Adolfa Hitlera na sjezdu NSDAP v Norimberku 12. září, kdy obvinil Prahu z toho, že útiskem sudetských soukmenovců vytváří nesnesitelnou atmosféru a přispívá k zostřování mezinárodní situace.

Po Hitlerově vystoupení následoval v pohraničí henleinovský pokus o puč, který sice československé jednotky brzy potlačily, rozbití státu už ale pražská vláda zabránit nedokázala. Na jednání s britským premiérem Nevillem Chamberleinem požadoval německý vůdce postoupení území s nadpolovičním zastoupení Němců a vláda Milana Hodži nakonec 21. září 1938 pod nátlakem Londýna a Paříže souhlasila. Tento akt rezignace ale vyvolal bouřlivý odpor, který vyvrcholil generální stávkou. A vláda padla.

Nový čs. kabinet vedený legionářským hrdinou, generálem Janem Syrovým, se rozhodl německému nátlaku postavit. A západní spojenci tentokrát obrátili, Československo „může podniknout všechna opatření, jež uzná za nezbytná pro svou bezpečnost“, stálo ve vzkazu britského a francouzského velvyslance, který dostala Syrového vláda. O všeobecné mobilizaci pak rozhodla večerní porada, na které byli kromě Syrového i prezident Edvard Beneš, předáci koaličních stran a někteří ministři.

Mnichov 38
sinfin.digital