Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Modlitba pro Martu na Zemanově mítinku se trestat nebude. Zvukař se přestupku nedopustil

Modlitba pro Martu na Zemanově mítinku se trestat nebude. Zvukař se přestupku nedopustil

Zvukař Jaroslav Hensl, který během listopadového mítinku při návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Lipníku nad Bečvou pouštěl Modlitbu pro Martu, se nedopustil přestupku. Rozhodla o tom přestupková komise, která případ odložila. ČTK to dnes řekl starosta Lipníku nad Bečvou Miloslav Přikryl a vedoucí odboru radnice Roman Chlapek. Případ předala správnímu orgánu policie jako prohřešek proti právu shromažďovacímu. Henslovi hrozila pokuta až 15 000 korun.

Incident se odehrál na náměstí v Lipníku nad Bečvou 8. listopadu během Zemanovy návštěvy Olomouckého kraje. Při prezidentově setkání s občany několik desítek lidí vyjadřovalo červenými kartami nad hlavou nevoli vůči Zemanovi. Hensl pouštěl skladbu z okna v prvním patře domu na náměstí. Na konci písně vstoupili do soukromých prostor, odkud Modlitbu pouštěl, policisté v civilu, donutili jej píseň vypnout a odvezli na služebnu, kde strávil asi dvě a půl hodiny.

Policisté dříve uvedli, že Hensl bránil shromáždění, když rušil hlasitou hudební produkcí projev jednoho z účastníků. Organizátoři se bránili, že mítink narušit nechtěli, o svých krocích včetně pouštění písně prý policisty informovali předem.

Postup policistů vyvolal velké emoce i kritiku politiků. Prověřovalo jej policejní prezidium, podle kterého byl v souladu se zákonem. K jinému názoru však došla ombudsmanka Anna Šabatová, na kterou se obrátili organizátoři protestu. Podle ní policie postupem proti protestujícím pochybila. Podle veřejné ochránkyně nebyl důvod k zajištění zvukaře, zásah vůči němu byl nepřiměřený a policie jej navíc nepoučila o důvodech jeho zajištění.

Případem se bude zabývat také soud. Jedenapadesátiletý Hensl podal žalobu na prošetření postupu policie. Žaloba je podána na ochranu před nezákonným zásahem. Jednání u olomouckého krajského soudu dosud nebylo nařízeno. Po zvukaři Henslovi se rozhodla obrátit na soud i další pětice organizátorů protestu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1