Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Modlitba za Miladu Horákovou. Lidé si v pankrácké věznici připomněli 68 let od justiční vraždy

Modlitba za Miladu Horákovou. Lidé si v pankrácké věznici připomněli 68 let od justiční vraždy

Před 68 lety v Praze na Pankráci byly ve zdejší věznici, v brzkých ranních hodinách, justičně zavražděny čtyři osoby. Jednou z nich byla i politička Milada Horáková. Jednu z nejkrutějších kapitol komunistického režimu v Československu si ve středu na místě bývalého popraviště připomněli bývalí političtí vězni, zástupci církve i politických stran.

Řečníci ocenili především morální hodnoty bývalé poslankyně. Nezřídka jí přitom kladli za symbol boje za svobodu a demokracii, za symbol boje proti totalitním ideologiím a především proti té komunistické, paradoxně v den, kdy prezident Miloš Zeman jmenoval novou vládu s podporou komunistů, což mnozí řečníci i přihlížející nenesli libě.

Chodím sem na toto místo s pocitem studu a hanby,“ vypověděl starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (SZ). „Ještě jsem neviděl, za celou dobu, co sem chodím, že by sem přišel některý komunista, který by se za činy, které zde v 50. letech proběhly, omluvil.“ V některých chvílích, kdy řečníci hovořili o současné politické situaci, zaznívaly z řad přihlížející výkřiky „hanba!“

Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Fiala (ODS) byl ještě příkřejší. „Před 68 lety komunistický režim ukázal, že jeho brutalita nezná hranic,“ uvedl před přihlížejícími. Zároveň upozornil na to, že příslušníci komunistické strany dodnes mají politický proces s Miladou Horákovou za nezinscenovaný a že její přiznání nebylo vynucené. „Takové výroky jsou důkazem, že metody komunistů se změnily, ale mentalita se nezměnila vůbec.

Více si o Miladě Horákové přečtěte na webu Blesk.cz

Oběti komunistického režimu si připomínali i v Brně. Na náměstí Svobody přišlo nejméně 500 lidí, kteří zároveň vyjádřili nesouhlas s podílem KSČM na moci v Česku. Podporu komunistické strany očekává vláda ANO a ČSSD, kterou dnes jmenoval prezident Miloš Zeman. Podle účastníků demonstrace jde o prolomení polistopadového tabu. „Pandořina skříňka je otevřena,“ řekl hudebník a jeden ze zakladatelů Občanského fóra Michael Kocáb.

„Je velkou chybou, že nebyla v roce 1989 komunistická strana, tento zlořád, postavena mimo zákon,“ uvedla v projevu Zdena Mašínová, sestra protikomunistických odbojářů Mašínových. Má podle svých slov obavu o další generace, které možná čekají další těžké zkoušky.

Akci Nesouhlasíme s návratem komunistů k moci svolala iniciativa Společně Brno. Lidé zaplnili prostor mezi morovým sloupem, kde vzniklo pietní místo, tramvajovou tratí a ústím Zámečnické ulice. Městská policie Brno odhadla účast na 400 až 500 lidí, řekla ČTK mluvčí strážníků Tereza Kadrnožková. Podle odhadu ČTK bylo lidí ještě o něco více.

Před začátkem akce zaznívala z reproduktorů jména lidí zabitých za totality na hranicích a popravených politických vězňů. Tváře některých z nich měli účastníci demonstrace na transparentech.

Dalšími transparenty vyjadřovali protestující nesouhlas s premiérem Andrejem Babišem, objevily se také červené trenýrky, symbol spojený s odporem vůči prezidentu Zemanovi. „Buď komunismus, nebo pravda,“ stálo na jednom z transparentů.

Mezi řečníky byli zástupci různých politických stran. „Komunismus je svinstvo,“ řekl místostarosta Židenic Petr Kunc (TOP 09). „Myslela jsem si, že už se nikdy nebudeme muset setkávat na náměstích, abychom bojovali proti komunismu, a přesto tady dnes stojíme,“ uvedla Markéta Vaňková z ODS. „Nenechme je, aby se vrátili,“ řekl lidovecký náměstek primátora Petr Hladík. „Nechme je zapadnout do propadliště dějin, kam mají už 30 let patřit,“ doplnila Markéta Gregorová za Piráty.

Organizátoři akce poukazovali na to, že na rozdíl od jiných států se komunistická strana v Česku dostatečně nereformovala a snaží se relativizovat minulost. Připomínají také to, že Babiš ještě loni v říjnu spolupráci s komunisty nepřipouštěl, zatímco nyní je připravený opřít vládu o jejich podporu.

Pořadatelé nabádali veřejnost k účasti ve volbách do Senátu. „Stejně důležité jsou i komunální volby. Snažíme se přimět občany, aby vstupovali do lokální politiky a měnili politickou situaci tzv. odspoda,“ uvedla organizátorka Hana Strašáková.


 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744