Články odjinud

Modlitba za Miladu Horákovou. Lidé si v pankrácké věznici připomněli 68 let od justiční vraždy

Modlitba za Miladu Horákovou. Lidé si v pankrácké věznici připomněli 68 let od justiční vraždy

Před 68 lety v Praze na Pankráci byly ve zdejší věznici, v brzkých ranních hodinách, justičně zavražděny čtyři osoby. Jednou z nich byla i politička Milada Horáková. Jednu z nejkrutějších kapitol komunistického režimu v Československu si ve středu na místě bývalého popraviště připomněli bývalí političtí vězni, zástupci církve i politických stran.

Řečníci ocenili především morální hodnoty bývalé poslankyně. Nezřídka jí přitom kladli za symbol boje za svobodu a demokracii, za symbol boje proti totalitním ideologiím a především proti té komunistické, paradoxně v den, kdy prezident Miloš Zeman jmenoval novou vládu s podporou komunistů, což mnozí řečníci i přihlížející nenesli libě.

Chodím sem na toto místo s pocitem studu a hanby,“ vypověděl starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (SZ). „Ještě jsem neviděl, za celou dobu, co sem chodím, že by sem přišel některý komunista, který by se za činy, které zde v 50. letech proběhly, omluvil.“ V některých chvílích, kdy řečníci hovořili o současné politické situaci, zaznívaly z řad přihlížející výkřiky „hanba!“

Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Fiala (ODS) byl ještě příkřejší. „Před 68 lety komunistický režim ukázal, že jeho brutalita nezná hranic,“ uvedl před přihlížejícími. Zároveň upozornil na to, že příslušníci komunistické strany dodnes mají politický proces s Miladou Horákovou za nezinscenovaný a že její přiznání nebylo vynucené. „Takové výroky jsou důkazem, že metody komunistů se změnily, ale mentalita se nezměnila vůbec.

Více si o Miladě Horákové přečtěte na webu Blesk.cz

Oběti komunistického režimu si připomínali i v Brně. Na náměstí Svobody přišlo nejméně 500 lidí, kteří zároveň vyjádřili nesouhlas s podílem KSČM na moci v Česku. Podporu komunistické strany očekává vláda ANO a ČSSD, kterou dnes jmenoval prezident Miloš Zeman. Podle účastníků demonstrace jde o prolomení polistopadového tabu. „Pandořina skříňka je otevřena,“ řekl hudebník a jeden ze zakladatelů Občanského fóra Michael Kocáb.

„Je velkou chybou, že nebyla v roce 1989 komunistická strana, tento zlořád, postavena mimo zákon,“ uvedla v projevu Zdena Mašínová, sestra protikomunistických odbojářů Mašínových. Má podle svých slov obavu o další generace, které možná čekají další těžké zkoušky.

Akci Nesouhlasíme s návratem komunistů k moci svolala iniciativa Společně Brno. Lidé zaplnili prostor mezi morovým sloupem, kde vzniklo pietní místo, tramvajovou tratí a ústím Zámečnické ulice. Městská policie Brno odhadla účast na 400 až 500 lidí, řekla ČTK mluvčí strážníků Tereza Kadrnožková. Podle odhadu ČTK bylo lidí ještě o něco více.

Před začátkem akce zaznívala z reproduktorů jména lidí zabitých za totality na hranicích a popravených politických vězňů. Tváře některých z nich měli účastníci demonstrace na transparentech.

Dalšími transparenty vyjadřovali protestující nesouhlas s premiérem Andrejem Babišem, objevily se také červené trenýrky, symbol spojený s odporem vůči prezidentu Zemanovi. „Buď komunismus, nebo pravda,“ stálo na jednom z transparentů.

Mezi řečníky byli zástupci různých politických stran. „Komunismus je svinstvo,“ řekl místostarosta Židenic Petr Kunc (TOP 09). „Myslela jsem si, že už se nikdy nebudeme muset setkávat na náměstích, abychom bojovali proti komunismu, a přesto tady dnes stojíme,“ uvedla Markéta Vaňková z ODS. „Nenechme je, aby se vrátili,“ řekl lidovecký náměstek primátora Petr Hladík. „Nechme je zapadnout do propadliště dějin, kam mají už 30 let patřit,“ doplnila Markéta Gregorová za Piráty.

Organizátoři akce poukazovali na to, že na rozdíl od jiných států se komunistická strana v Česku dostatečně nereformovala a snaží se relativizovat minulost. Připomínají také to, že Babiš ještě loni v říjnu spolupráci s komunisty nepřipouštěl, zatímco nyní je připravený opřít vládu o jejich podporu.

Pořadatelé nabádali veřejnost k účasti ve volbách do Senátu. „Stejně důležité jsou i komunální volby. Snažíme se přimět občany, aby vstupovali do lokální politiky a měnili politickou situaci tzv. odspoda,“ uvedla organizátorka Hana Strašáková.


 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud