Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Možné důsledky konce střídání času? Zmatek v Evropě a neustále přeřizování hodinek na cestách

Možné důsledky konce střídání času? Zmatek v Evropě a neustále přeřizování hodinek na cestách

Ukončit střídání času, nebo ne? To téma rozděluje českou společnost už několik let. Některým pravidelné jarní a podzimní střídání nevadí, jiní hořekují nad bolestmi hlavy a nepohodou, která se jim dvakrat do roka údajně kvůli střídání děje. Jaké dopady by ale mohlo mít opuštění současného systému? Například hrozí, že si při cestě z Drážďan do Budapešti, tedy na zhruba 700 kilometrech, budeme hodinky přeřizovat hned třikrát.

Kdo to rozhodne?

Konec střídání času slíbil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (64) po výsledku ankety, kde se zhruba čtyři miliony Evropanů vyslovily pro. Drtivou většinu hlasujících tvořili Němci. Oficiální dohodu chce mít komise i předsednictví EU v prosinci. Návrh komise musí ještě schválit Evropský parlament a Evropská rada.

Podle Rakouska, které teď EU šéfuje, by bylo lepší posunout zrušení střídání času až na rok 2021 oproti plánovanému březnu 2019. O tom, jaký čas jednotlivé členské země zavedou, rozhodnou národní parlamenty. Ale shoda, jak si Evropané ručičky finálně přeřídí, je zatím v nedohlednu.

Cestování časem po Evropě

Pokud se členové osmadvacítky nedohodnou, hrozí, že se jízda po starém kontinentu stane i cestováním v čase. Pak bychom kromě časových pásem museli brát v potaz i místní časy a v přeřizování hodinek by byl ještě větší zmatek. Třeba na dovolené v Řecku, pokud by si zvolilo standardní čas a Česko letní, bychom si ručičky neposouvali, ač každá země leží v jiném časovém pásmu.

Pokud by ale Řekové měli letní čas a Česko avizovaný standardní, bylo by tam najednou o dvě hodiny více než tady. Kvůli časovému pásmu je v Řecku běžně o hodinu více než v Česku a letní čas by přidal ještě další hodinu navíc.

Celý článek si můžete přečíst na webu Blesk.cz.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1