Msta za zavražděného kolegu v Afghánistánu? Žalobce zrušil stíhání čtyř armádních důstojníků | info.cz

Články odjinud

Msta za zavražděného kolegu v Afghánistánu? Žalobce zrušil stíhání čtyř armádních důstojníků

Státní zástupce z Prahy 6 zastavil stíhání čtyř vysokých důstojníků Generálního štábu české armády kvůli neoznámení informací o incidentu v Afghánistánu, po němž loni zemřel afghánský voják Vahidulláh Chán. Případ úzce souvisí s vraždou armádního psovoda Tomáše Procházky, kterého měl zastřelit právě Chán. Procházka dostane zítra in memoriam americkou medaili Bronzová hvězda. Udělí mu ji zástupce velvyslanectví Spojených států v Centru vojenské kynologie v Chotyni na Liberecku, kde Procházka sloužil.

Poté, co česká vojenská policie rozjela letos vyšetřování, že na Chánově smrti po vyšetřování střelby na Procházku mohou mít podíl čeští „speciálové“ a česká generalita si měla tyto informace nechat pro sebe, padla čtyři obvinění. Obviněni z neoznámení trestného činu byli dva vysocí důstojníci a dva armádní zpravodajci. Státní zástupce z Prahy 6 ale nyní stíhání vojáků zrušil.

„Případ byl rozdělen na to co, se stalo loni v Afghánistánu a na to, že se na vyšetřování smrti Chána a možného podílu lidí z našeho kontingentu velení armády vykašlalo. Žalobce stíhání vysokých důstojníků zrušil a vrátil znovu do stádia prověřování,“ potvrdil zjištění Ekonomického deníku jeden ze čtyř zdrojů. Totéž následně učinil i právní zástupce vojáků Radek Ondruš. „Ano, máte správné informace. Zatím ale nemám svolení klienta se k tomu otevřeněji vyjadřovat,“ sdělil Ondruš.

Afghánský voják Vahidulláh Chán měl loni 22. října uvnitř základny Šindánd v afghánské provincii Herát střílet zezadu ze zálohy na vůz s českými vojáky. Přestože bylo mezi zahraničními vojáky zvykem pohybovat se uvnitř základny bez prvků balistické ochrany, čeští specialisté byli plně vyzbrojeni. Psovod Tomáš Procházka, který se v reakci na zákeřnou střelbu otočil, dostal bohužel přímý zásah do hlavy. A ne jeden, bylo jich několik. S dalšími průstřely pak z incidentu vyvázl vážně zraněný jeho kolega.

Po střelbě přítomní američtí, čeští i afghánští vojenští policisté vyšetřovali, jestli byl střelec jen jeden nebo dva, kvůli množství vystřílené munice. Po incidentu v Šindándu Američané nečekaně povolali domů svoji 7. skupinu, jejíž členové se na vyšetřování střelce Vahidulláha Chána podíleli. Vyšetřování v USA nebylo v době zahájení českých úkonů stále ukončeno.

Incident v Šindándu po necelém roce notně rozkolísal velení české armády. Na vyšetřování události se podíleli američtí vyšetřovatelé poté, co se na ně obrátila rodina Vahidulláha Chána. Vyjma jednoho českého generála byli z neoznámení údajného trestného činu obviněni další tři vysoce postavení čeští důstojníci, kteří měli o údajné tortuře afghánského vraha Tomáše Procházky vědět. Všichni se měli seznámit se závěry vyšetřování Vahidulláhovy smrti a podle původně dozorujícího státního zástupce Michala Muravského neoznámili tato závažná zjištění o cizím zavinění jeho skonu orgánům činným v trestním řízení. A právě tím se se měli dopustit přečinu.

„Městské státní zastupitelství v Praze vydává tiskové sdělení týkající se zásahu Vojenské policie v rámci prověřování okolností úmrtí příslušníka afghánských ozbrojených sil. V souvislosti s tímto prověřováním bylo zahájeno trestní stíhání čtyř osob pro přečin neoznámení trestného činu podle § 368 odst. 1 tr. zákoníku. Žádné další informace, včetně informací směřujících k totožnosti obviněných osob, nelze s ohledem na probíhající vyšetřování sdělovat,“ nechal vyvěsit na web státní zástupce Muravský.

V armádních kruzích krátce po zásahu vojenské policie silně rezonovala informace, že počet obviněných nemusí být konečný. Podle těchto pramenů není dokonce vyloučeno, že vyšetřování může směřovat i k náčelníkovi Generálního štábu české armády Aleši Opatovi, který měl být podle některých informací se závěry vyšetřování smrti Vahidulláha Chána taktéž obeznámen. Cíl vyšetřování není vyloučen ani dnes, po zrušení stíhání vysokých důstojníků. Tato větev případu se totiž vrací do stádia prověřování.

Byl to přitom právě Aleš Opata, kdo po předchozím incidentu loni v srpnu, kdy při sebevražedném útoku zemřeli tři čeští účastníci jiné afghánské mise rotmistr Martin Marcin a desátníci Kamil Beneš a Patrik Štěpánek, vzkázal vojákům, že mají dopadnout a potrestat strůjce onoho atentátu. „Budeme chtít vědět, kdo tu vestu sestrojil, kdo to řídil a kdo sebevraha rekrutoval tak, abychom dosáhli toho, že nikdo v Afghánistánu nebude beztrestně zabíjet naše vojáky… …Nejedná se o odvetu, jedná se o spravedlnost. Je to jedno ze standardních opatření, které děláme vždy. Co se týče délky a doby opatření, bude to mravenčí práce a je těžké předjímat, jak dlouhá ta doba bude,“ prohlásil Opata v Událostech, komentářích České televize.

Loni v půlce listopadu pak vyšel v Lidových novinách článek s titulkem „Odveta za padlé vojáky. Prostějovští speciálové zneškodnili spolupachatele útoku v Afghánistánu“. „Na slova šéfa české armády brzy došlo. Na základě zpravodajských informací od aliančních spojenců Češi vypátrali, kde se pohybují teroristé, kteří u přípravy útoku asistovali. Zbývalo vybrat jednotku, která zaútočí a pachatele zneškodní. Volba padla na 601. skupinu speciálních sil generála Moravce z Prostějova, která už v minulosti v Afghánistánu působila,“ napsal autor článku Martin Shabu. Informaci o odvetě měly Lidovým novinám potvrdit tři na sobě nezávislé zdroje. „Šlo o poměrně rozsáhlou operaci. Je to ale relativně delší doba, co se to stalo. Při misi byl jeden pachatel usmrcen a další zajat,“ řekl prý LN jeden z nich.

Článek navazující na Opatův apel logicky vzbudil obrovské zděšení v armádních kruzích. Takto necitlivě zveřejněné informace totiž mohou zapříčinit další útoky na české vojáky v Afghánistánu. Opatovo poněkud nešťastné vyjádření potom rezonovalo i při dopadení střelce na další české vojáky z října na základně Šindánd Vahidulláha Chána. „Nepochybuji, že naši vojáci postupovali v souladu s platnými zákony a regulemi,“ dušoval se Opata po úmrtí afghánského vojáka s tím, že se incident vyšetřuje. 

Pokud by se do hledáčku Vojenské policie dostal kvůli neoznámení trestného činu i náčelník Generálního štábu Opata, u něhož se dá předpokládat, že i on byl příjemcem informací o vyšetřování úmrtí afghánského střelce, mohlo by to mít pro armádu dalekosáhlé důsledky. Ve vojenských kruzích totiž běží už delší čas spekulace, že ministr obrany Lubomír Metnar není s Opatou zcela spokojen. Pokud by do vyšetřování incidentu v Afghánistánu spadl i on, mohl by ho podle zjištění Ekonomického deníku nahradit Metnarem vyhlédnutý generálmajor Petr Mikulenka.

Co ukáže DNA a záznamy komunikace? Zatím není jasné, co všechno má česká Vojenská policie pro vyšetřování úmrtí afghánského vojáka, vyjma pokusu o stěr DNA z výslechové místnosti v Afghánistánu a mundúrů vojáků, které měly být zajištěny v rámci domovních prohlídek prostějovských specialistů, v rukou. Například to, zda detektivové disponují také výstupy amerických vyšetřovatelů nebo i zálohovanou šifrovanou armádní komunikací z místa údajného incidentu.

Jisté podněty pro vyšetřování mohla poskytnout i diplomatická nóta z Afghánistánu, kterou tamní vedení diplomacie zaslalo před prázdninami do Černínského paláce. Její součástí mají být podle zdrojů z diplomacie například požadavky na zaslání protokolů z výslechu podezřelého Afghánce, které měly být pořízeny nedlouho po jeho zadržení, nebo požadavky na identitu českých vojáků. Vahidulláha Chána ovšem kromě Čechů vyslýchali také Afghánci a Američané. Chánova rodina přitom tvrdí, že syn pachatelem zákeřné střelby nebyl, a obrátila se kvůli tomu i na americká média.

Text původně vyšel na webu Ekonomický deník. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud