Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na jihu Moravy zemřelo dítě při domácím porodu, tragický případ vyšetřuje policie

Na jihu Moravy zemřelo dítě při domácím porodu, tragický případ vyšetřuje policie

Na jihu Moravy zemřelo dítě při porodu doma, podle záchranné služby to byl plánovaný domácí porod. Na místě zasahovaly tři výjezdové skupiny včetně pediatrického specialisty. Záchranná služba to dnes uvedla na svém webu. Případem se zabývá policie, řekl ČTK její mluvčí Pavel Šváb.

„Operátorka ihned zahájila s volajícím telefonicky asistovanou resuscitaci a zároveň vyslala na místo tři týmy záchranné zdravotní služby, včetně lékaře neonatologa,“ stojí na webu záchranářů. Po příjezdu na místo zdravotníci novorozence převzali a pokračovali v resuscitaci. „I přes veškerou snahu všech členů posádky se u dítěte nepodařily obnovit životní funkce,“ uvedla ve zprávě záchranná služba.

Mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková ČTK řekla, že bližší informace o místě, kde se případ stal, ani o pohlaví dítěte nelze uvádět. Více k případu neřekl ani Šváb. „Případem se zabýváme,“ doplnil bez podrobností.

Novorozeně zemřelo na jihu Moravy při porodu doma i na konci dubna. Policejní mluvčí Bohumil Malášek tehdy uvedl, že policisté vyšetřují případ úmrtí novorozeného dítěte při porodu v místě bydliště. Podle Unie porodních asistentek šlo o překotný porod. Malášek dnes ČTK řekl, že vyšetřování tohoto případu ještě neskončilo.

Plánované domácí porody jsou v Česku ožehavým tématem. Část matek si je přeje jako alternativu k porodnicím, lékařská obec je většinově odmítá jako hazard. Záchranáři apelují na budoucí rodiče, aby si důkladně promysleli všechna rizika, která s sebou domácí porod nese. „Vozy zdravotnické záchranné služby jsou sice v jistém smyslu pojízdnou jednotkou intenzivní péče, v žádném případě ale nemohou plně nahradit zázemí porodnických a neonatologických pracovišť, která jsou v krizových situacích pro záchranu novorozence rozhodující,“ zdůrazňují záchranáři.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1