Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na obávané zajišťovací příkazy už si chce posvítit i ombudsmanka. Sama si nemyslí, že by se zneužívaly

Na obávané zajišťovací příkazy už si chce posvítit i ombudsmanka. Sama si nemyslí, že by se zneužívaly

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová prověří, zda finanční správa nezneužívá zajišťovací příkazy. Ombudsmanka to uvedla na svém webu. Správa čelí kritice, že příkazy zneužívá. Podle ombudsmanky ale obsah ani četnost dosavadních podnětů zatím nenasvědčuje riziku jejich plošného zneužívání.

O zajišťovacích příkazech se znovu začalo mluvit v souvislosti s opavskou společností FAU. Firma nyní požaduje po finanční správě vydání 92 milionů korun, jde o peníze, které jí stát v exekučním řízení před časem zabavil. Soud pak zajišťovací příkazy zrušil. Finanční správa čelí podezření, že firmu chtěla účelově zlikvidovat. Firma loni skončila v insolvenci a později v konkurzu. Existuje i podezření, že správa jednala na pokyn exministra financí Andreje Babiše (ANO). Ten to popírá, stejně tak generální ředitel Finanční správy Martin Janeček takové informace označil za "sprosté lži".

V šetření ombudsmanka navázala spolupráci se zástupci Komory daňových poradců ČR, požádala je o postoupení konkrétních případů, v nichž rozporují postup finanční správy. Současně se rozhodla oslovit i širokou veřejnost. „Pokud se kdokoliv z řad podnikatelů domnívá, že finanční správa v jeho případě vydáním zajišťovacího příkazu pochybila, je předně nezbytné poradit se s advokátem či daňovým poradcem o možnosti obrany ve správním soudnictví. Soudní obrana je obranou nejefektivnější,“ uvedla Šabatová.

Uvítá ale, pokud tento podnikatel se svým případem seznámí i její kancelář. Pokud ombudsmanka odhalí nedostatky v postupu finanční správy, nemusí to mít ale dopad na platnost konkrétních zajišťovacích příkazů. „Plošné šetření ombudsmanky však může napomoci celkové systémové změně praxe a ovlivnit v budoucnu osudy dalších podnikatelů,“ uvedla Šabatová.

Podle zprávy pro vládu z července Finanční správa letos do dubna vydala 601 příkazů na 873 milionů korun. Loni to bylo 1561 zajišťovacích příkazů na 3,3 miliardy korun, o rok dříve 1605 příkazů na 3,6 miliardy korun. Na jednu firmu může správa vydat více zajišťovacích příkazů. Loni se tak příkazy týkaly 309 firem, o rok dříve 424.

Dokument dále upozorňuje, že od roku 2013 do dubna letošního roku byl vydán zajišťovací příkaz 1502 firmám. Celkem 528 se jich odvolalo k odvolacímu finančnímu ředitelství, a to zrušilo dva příkazy. Podle zprávy to svědčí o dobrém nastavení praxe.

Zajišťovací příkaz je jedním z institutů Finanční správy proti neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Správce daně však musí mít podle daňového řádu vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1