Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na Staroměstském náměstí děsili davy maketami zbraní a střelbou slepými. Za Konvičkovu akci ale nikdo potrestaný nebude

Na Staroměstském náměstí děsili davy maketami zbraní a střelbou slepými. Za Konvičkovu akci ale nikdo potrestaný nebude

Zvuk střelby ze samopalů ozývající se přímo v srdci historické Prahy a davy vyděšených lidí snažících se z místa co nejrychleji uprchnout. Tak vypadala srpnová akce, kdy sympatizanti Martina Konvičky a jeho hnutí Islám v ČR nechceme vjeli v převleku za bojovníky Islámského státu na Staroměstské náměstí a začali na všechny strany střílet z maket samopalů. Teď je jasné jedno: trest za to nepadne.

Akci hnutí Islám v ČR nechceme prověřovala policie i úředníci pražského magistrátu, postih ale dopadne jen na řidiče auta maskovaného za vůz Islámského státu, jelikož vjel bez dovolení na pěší zónu a zůstal stát mimo vyhrazené parkoviště. Pokutu udělenou magistrátem koncem dubna už tento muž stačil uhradit.

Mluvčí magistrátu Vít Hofman potvrdil deníku Právo, že v souvislosti s akcí žádné další vyšetřování probíhat nebude a kauza je uzavřena. Postih se vyhnul i samotnému Konvičkovi, jelikož neřídil automobil, který na pěší zónu vjel.

Akci konvičkovců nebude dále šetřit ani policie, na kterou se obrátilo několik lidí, kteří v důsledku kontroverzního happeningu utrpěli těžký šok. Policie to nejprve řešila jako šíření poplašné zprávy a později překvalifikovala na výtržnictví. „Nepodařilo se prokázat, že by se některý z účastníků dopustil trestného činu,“ cituje web Novinky.cz únorové vyjádření mluvčího pražské policie Tomáše Hulana.

V přestupkovém řízení se následně zabýval srpnovým děním magistrát, nakonec ale vše odložil. Mluvčí Městského úřadu pro Prahu 1 Veronika Blažková ve vysvětlení uvedla, že svědci sice tvrdili, že na místě vznikla panika a měli strach, nikdo z nich ale neřekl, že by byl jednáním konvičkovců pohoršen.  „Tudíž nelze jednání posoudit jako přestupek vzbuzení veřejného pohoršení,“ sdělila.

„Obecně je třeba navíc zdůraznit, že ustálená judikatura se opakovaně vyjadřuje ve smyslu, že svoboda projevu se musí vztahovat i na shromáždění, která mohou urážet, šokovat či rozhořčovat,“ dodala.

Magistrát našel omluvu i pro použití maket střelných braní. Organizátoři prý vše předem konzultovali s policií, která byla informována a bezprostředně před akcí zbraně zkontrolovala. „V té souvislosti nelze účastníkům shromáždění přisuzovat ani zavinění přestupku z nedbalosti, neboť jednali v dobré víře s vědomím přítomných dozorujících orgánů shromáždění,“ prohlásila Blažková.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1