Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na zvyšování platů nebude, tvrdí ministr financí Pilný. Musel by prý sebrat peníze ministerstvům

Na zvyšování platů nebude, tvrdí ministr financí Pilný. Musel by prý sebrat peníze ministerstvům

Návrh státního rozpočtu na rok 2018 za současné situace není schopen pokrýt požadavky na zvyšování platů ve státní správě. Ministerstvo financí přitom díky dobrému vývoji ekonomiky a výběru daní navýšilo příjmy rozpočtu proti květnovému návrhu o deset miliard korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Ivan Pilný (ANO).

Vláda v červnu schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Výdaje rozpočtu by měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun.

„Na příjmové straně jsme přidali deset miliard korun díky vývoji ekonomiky a lepšímu výběru daní, a tyto peníze se postupně rozpouštějí v požadavcích ministerstev. V případě, že by docházelo k přidávání na platech, tak ten schodek je neudržitelný. Jedině, že bych se vrátil ke květnové verzi. A to znamená brutálně sebrat ministerstvům vše, co jsme jim teď rozdali. A to si nepřejí ani ministři ani pan premiér. Takže jak budou vypadat platy a schodek, o tom se povede na vládě určitě diskuse," uvedl Pilný.

Doplnil, že rozpočet předložený vládě bude obsahovat výdaje kapitol a částka na platy ve výši 12 miliard bude uvedena zvlášť. „A vláda se rozhodne, jak s tou částkou naloží," dodal. Pilný musí vládě rozpočet předložit do konce srpna. Kabinet bude jednat o rozpočtu během září, kdy ho i musí schválit.

Ministr dále upozornil, že kdyby použil vyšší odhad příjmů a ministerstvům sebral již rozdělené peníze a vrátil se ke květnovému návrhu rozpočtu, měl by k dispozici 22 miliard korun. „A ani to nestačí," řekl. Sám ale navrhovat zvýšení schodku vládě nebude, pokud by o tom vláda hlasovala, zdrží se hlasování.

Jen ministerstvo školství požaduje na navýšení platů 11 miliard korun, což by znamenalo navýšení platů učitelů a nepedagogických pracovníků o 15 procent.

Pilný dnes slíbil ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkoví (ČSSD), že diplomacie dostane na příští rok dalších 475 milionů korun na obranu proti kybernetických hrozbám nebo na oslavy významných výročí. MF dnes zároveň navrhlo snížit resortu dopravy původně slíbený růst rozpočtu na dopravní stavby o 1,5 miliardy korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1