Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nabourali vás? Máte nárok na víc peněz, rozhodl Ústavní soud

Nabourali vás? Máte nárok na víc peněz, rozhodl Ústavní soud

Automobilisté se mohou domáhat náhrady rozdílu mezi tržní cenou vozidla před nehodou a po opravě. Justice má podle dnešního nálezu Ústavního soudu respektovat ekonomickou realitu. Cena havarovaného a opraveného vozidla bývá při dalším prodeji výrazně nižší, a to i tehdy, když nehoda nemá žádné následky z hlediska funkčnosti a vzhledu auta.

„Po tom dnešním nálezu by mělo platit, že pokud bude skutečně v konkrétním řízení prokázáno, že ta tržní cena vozidla před opravou a po provedené opravě je nižší, měla by být i tato škoda, tento rozdíl uhrazen,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Soud dnes konkrétně vyhověl stížnosti společnosti Terma, která od viníků nehody a od pojišťovny požadovala asi 100 000 korun jako náhradu poklesu tržní ceny auta po havárii. Získala jen náhradu nákladů vynaložených na opravu, navíc ještě sníženou kvůli amortizaci náhradních dílů.

Vyhlášení dnešního nálezu se nikdo z aktérů sporu nezúčastnil. Případ musí znovu řešit Krajský soud v Hradci Králové. Původně dospěl k závěru, že pokud se majitel auta rozhodne pro opravu, má právo žádat jen o náhradu nákladů, bez zohlednění poklesu tržní ceny vozidla.

Ústavní soudci ovšem zdůraznili princip úplného odškodnění. Pokud v důsledku protiprávního jednání dojde k poškození věci, je třeba hodnotu obnovit anebo v penězích nahradit ve všech podstatných ohledech.

„Nestačí tedy, pokud je obnovena její hodnota funkční či technická; tím by totiž a priori byla omezována možnost vlastníka nakládat s věcí právem chráněným a ekonomicky racionálním způsobem (tj. například ji prodat) ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako před poškozením věci,“ stojí v nálezu.

Justice má vždy zohlednit všechny konkrétní okolnosti a v případě potřeby chránit i viníka škody před neúměrně vysokou náhradou. „Případné excesy v jednání poškozeného (např. příliš drahá či neefektivní oprava) však mohou být v řízeních o náhradu škody korigovány - je ostatně úkolem obecných soudů nalézt v řízení spravedlivou rovnováhu mezi právem chráněnými zájmy všech účastníků řízení,“ rozhodl soud.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1