Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Naděje nejen pro Šumavu. Zeman poslance nepřesvědčil, většina podpoří národní parky

Naděje nejen pro Šumavu. Zeman poslance nepřesvědčil, většina podpoří národní parky

Přestože se minulý týden situace ohledně novely zákona o ochraně přírody a krajiny jevila vyrovnaná, senátní návrh, který by podle ekologů znamenal konec národních parků, poslanci ve středu přehlasují. Spolu se sněmovními kluby hnutí ANO, KDU-ČSL a TOP 09 bude totiž pro původní vezi zákona hlasovat také asi třicet sociálních demokratů. Redakci INFO.CZ to potvrdil místopředseda Výboru pro životní prostředí Václav Zemek z ČSSD.

Také předseda sněmovní frakce sociálních demokratů Roman Sklenák odhaduje, že věšina poslanců ČSSD zvedne ruku pro sněmovní verzi zákona. Podle našich propočtů ji tak podpoří pohodlná většina čítající okolo 120 poslanců. Proti bude kompletní klub ODS, komunisté budou stejně jako sociální demokraté hlasovat volně. Již dříve jsme uvedli, že to budou právě hlasy levicových zákonodárců, kteří o osudu zákona rozhodnou. Toho si byl velice dobře vědom také prezident Miloš Zeman, který přišel minulý týden do sněmovny osobně podpořit senátní verzi zákona.

Zatímco senátoři tvrdí, že bojují za rozvoj obcí, jejich oponenti – mezi něž patří ochránci přírody, ministr životního prostředí Richard Brabec, několik desítek tisíc signatářů petice nebo čtyřiadvacet šumavských spolků místních občanů a pět šumavských obcí – zdůrazňují, že by znamenala konec národních parků. „Jejich turistická přitažlivost podporuje místní ekonomiku a je hlavním přínosem pro místní obyvatele. Senátní návrhy zákona jsou bezprecedentním popřením smyslu národních parků tak, jak jsou vnímány u nás i všude ve světě,“ vysvětlují ekologové.

To samé tvrdí Zemek. „Předloha senátorů je navíc nezvládnutá i po legislativní stránce. Obsahuje chyby a několikrát je odkazováno na zrušené pasáže zákona,“ říká Zemek s tím, že senátní návrh připomíná „dort“ pejska a kočičky. Na otázku, jakým způsobem zapůsobil minulý týden Zeman na poslance ČSSD, odvětil, že mohl oslovit maximálně několik jednotlivců. „Očekávám, že původní sněmovní verzi podpoří přibližně dvě třetiny našich poslanců,“ řekl poslanec ČSSD pro INFO.CZ.

Ochránci přírody odmítají také tvrzení, dle kterého obce z nitra parků ekonomicky stagnují. „Naše čtyři národní parky navštíví ročně devět milionů návštěvníků a utratí v nich odhadem pět miliard korun. Právě turisté přijíždějící do národních parků za vzácnou chráněnou divočinou a stále ještě harmonickou krajinou jsou tak nedocenitelným zdrojem peněz pro místní obce a obyvatele,“ říká Martin Voráč z Hnutí DUHA.

Navíc návštěvníků v českých národních parcích podle jeho slov výrazně přibývá. „Jsou tedy – jak potvrzují i průzkumy veřejného mínění – spokojení s tím, co NP nabízejí, s naším nejcennějším přírodním bohatstvím. Nechtějí tam stavební rozvoj a kácení lesů. Regionální rozvoj je však – zdá se – jen kouřovou clonou zastírající skutečné zájmy regionálních politiků a podnikatelů na zisku z rozprodeje národního bohatství,“ nepochybuje Voráč.

O novele sporného zákona o ochraně přírody a krajiny budou poslanci rozhodovat ve středu ráno. Pro sněmovní verzi budou hlasovat kluby TOP 09, KDU-ČSL, Úsvitu a hnutí ANO. Dohromady disponují v dolní komoře třiadevadesáti hlasy, pokud se k nim – jak tvrdí Zemek – přidá dvě třetiny sociálních demokratů, je takřka jisté, že se konec národních parků prozatím odkládá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1