Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nahrávka může dokládat propojení Babiše a Šlachty. Ten prý chtěl být šéfem policie

Nahrávka může dokládat propojení Babiše a Šlachty. Ten prý chtěl být šéfem policie

Podezření ze vzájemného propojení ministra financí Andreje Babiše a bývalého šéfa Útvaru pro vyšetřování organizovaného zločinu Roberta Šlachty, které v minulosti vyslovovali někteří politici, se podle všeho ukazuje jako oprávněné. Další nahrávka schůzky mezi Babišem a novinářem Markem Přibilem naznačuje, že Šlachta zřejmě chtěl být policejním prezidentem poté, co odešel od policie kvůli takzvané policejní reorganizaci. Tu šéf hnutí ANO tehdy nesl velmi těžce a vyhrožoval odchodem z vlády. Šlachta ale informace z nahrávky odmítá. 

Přibil na nahrávce tvrdí, že policisté, s nimiž byl v kontaktu, chtějí vědět, zda Šlachta bude ministrem. Šlachta pro INFO.CZ uvedl, že to je nesmysl a s Babišem není v kontaktu. O tom se dá ovšem pochybovat. Bývalý šéf ÚOOZ se totiž stal po odchodu z policie náměstkem na celní správě, která spadá právě pod Babišovo ministerstvo financí.

„Tyhle zdroje, to jsou policajti nebo bývalí policajti, a oni vyzvídají a já nevím, jak jim odpovědět, ohledně Šlachty, jestli se může v budoucnu počítat s tím, že bude ministrem. Ale já jim říkám, že netuším,“ říká Přibil s tím, že by to policisty těšilo. Na to Andrej Babiš odpovídá, že mu Šlachta vzkázal, že by chtěl být policejním prezidentem.

Bývalý šéf Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu podobná tvrzení odmítá. „Tak mě vyženou od policie a bude se spekulovat o tomhle. Já s Babišem nejsem v kontaktu a nikdy jsem s tím člověkem o tom nemluvil,“ řekl dnes pro INFO.CZ.

Přibil na nahrávce Babiše mimo jiné seznamuje s materály z vyšetřování případu Beretta, tedy stále živého policejního spisu. „O žádném úniku informací z kauzy Beretta za mého působení nevím. Kdybych věděl, tak už se to šetřilo. Beretta byla 12. května a já jsem od 1. července pryč,“ řekl Šlachta redakci. Třetí nahrávku prý zatím neslyšel.

V nahrávce zaznívají jména právníka Radka Pokorného či jméno bývalého náměstka inspekce ministerstva vnitra Dušana Brunclíka. Právě kvůli údajnému zapojení Radka Pokorného do kauzy Přibil hovoří o tom, že uveřejnění informací může poškodit ČSSD a radí se s Babišem o tom, kdy bude nejvhodnější článek zveřejnit. „Načasoval bych to před jejich sněm socanský a něco před volbama,“ reaguje Andrej Babiš. Aby nebylo nápadné, že o tom informuje pouze MF Dnes, Přibil nabízí, že informaci poskytne i dalším médiím, jako je deník Právo, kde deset let pracoval.

„Pokud jde o Pokorného nebo Brunclíka, to jsou všechno lidi, kteří žijí v tom prostoru. Vezměte si Pokorného, o kterém se už napsalo tolik článků. Vždy to jsou ale takové spekulace, které nikdy nejsou na ničem založené,“ komentuje dnešní nahrávku Šlachta, který důvěru v informace bývalého novináře MF Dnes rozhodně nemá.

„Když jsem slyšel ty první dvě nahrávky, myslím si, že to je plácání Přibila. Chtěl být důležitý a akorát si před každým zvyšovat cenu. To je můj názor. Já jsem s tím člověkem nikdy nechtěl být v kontaktu. On mě vždy tlačil ke zdi, ale já nechtěl, protože ten člověk byl vždy takový, jaký byl,“ dodává Šlachta.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1