Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Napětí ve finále roste, chceme jistotu, že Babiš nezapočal predátorské ovládnutí ČEZ, říká Dolejš

Napětí ve finále roste, chceme jistotu, že Babiš nezapočal predátorské ovládnutí ČEZ, říká Dolejš

Přestože není podpora menšinové vlády hnutí ANO a sociálních demokratů ze strany komunistů ještě pořád jistá na sto procent, jejich bývalý místopředseda a současný poslanec Jiří Dolejš je přesvědčený, že by bylo zvláštní hodit teď – po půl roce vyjednávání – všechno „do kanálu“. To však neznamená, že má Andrej Babiš vyhráno. Podle Dolejše musí komunistům kromě původních sedmi podmínek zaručit také to, že zdárně vyřeší šlamastiku týkající se sporu o nominaci na post ministra zahraničí, a především, že minulý týden nezapočal na valné hromadě predátorské převzetí polostátního gigantu ČEZ.

Podpoří KSČM menšinovou vládu, která bude ve středu jmenována Milošem Zemanem na Hradě?

Použiji podmiňovací způsob: hodit půl roku vyjednávání o vládě do kanálu by bylo hodně zvláštní.

Váš předseda Vojtěch Filip se ale v rozhovoru pro Mf Dnes nechal slyšet, že to zas tak jisté není…

To ano, je pravda, že napětí ve finále přece jen roste.

Tím myslíte uvnitř strany?

To také. Jde ale o důsledek, nikoli příčinu. Spíš bych mluvil o komunikačních šumech a o tématech, která nebyla na začátku vyjednávání s Andrejem Babišem na stole.

Například?

Původně jsme hovořili o sedmi našich prioritách. Nyní přibyly věci, které bych neoznačil za direktivní požadavky, avšak určitě je považujeme za významné.

Co přesně myslíte?

Například personální složení vlády. Což je věc, která se myslím nějak vyřeší. Druhou otázkou je kontrola klíčových státních podniků.

Tím myslíte ČEZ?

Ano. A zdá se mi, že jsme se dostali tak trochu mezi mlýnská kola. A to ve smyslu jednání pana prezidenta s designovaným panem premiérem, co s ČEZ bude. Výsledky valné hromady z minulého týdne zapůsobily na někoho možná tak trochu dojmem, že je premiér rozhodnut toto políčko zcela ovládnout.

Jinak řečeno vám vadí, že svůj postup nekoordinuje s prezidentem?

Nejde o naše požadavky. To zdůrazňuji. Asi by bylo taky bláhové, abychom jako nevládní strana diktovali pro sebe nějakou klíčovou pozici v tak velkém podniku.

Dozorčí rada ČEZ
Rekordně dlouhá valná hromada ČEZ minulý týden rozhodla, že v dozorčí radě podniku skončí její předseda Václav Pačes, Robert Šťastný který býval označován za nominanta KDU-ČSL, a Petr Polák, který platil za muže expremiéra Sobotky z ČSSD. Novými členy byli zvoleni bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora. Na část nominací měl Andrej Babiš v minulosti vliv z pozice ministra financí. Resort, který hnutí ANO dál ovládá, má nyní v radě většinu, což podle nevládních stran znamená, že Babiš radu fakticky ovládl.

A o co tedy jde?

Jde o definování zájmů státu. Vzniká menšinová vláda. A ta by měla být schopna vést jednání i o takových věcech. A výsledky valné hromady někoho možná zaskočily – takový je aspoň můj dojem. Sice zůstal na své pozici pan ředitel (ČEZ, Daniel Beneš – pozn. redakce), ale dozorčí radu – řekl bych – zcela ovládl ještě před hlasováním o důvěře Andrej Babiš.

A problém je, že to nekoordinoval s koaličními stranami. Chápu to dobře?

A také s panem prezidentem. Teď už se samozřejmě ale musí hledat jiné řešení. Valná hromada se už uskutečnila. Tudíž to musí být nějaké řešení následného kroku a musí být takové, aby uklidnilo i ostatní aktéry.

A co je tedy ve hře? Rozšiřování Temelína?

Ten podnik je sám o sobě obrovský a strategicky významný. Měl by vyřešit klíčové energetické otázky budoucnosti. Tedy jádro a uhlí. A zároveň by měl projít nějakou transformací. Současný ředitel to interpretuje jako změnu struktury. Nikoli, a to zdůrazňuji, privatizaci. Všechno to jsou zásadní témata.

A pochopitelně, i když to nebylo na seznamu našich podmínek, tak je nemůžeme nevnímat. A věřím, že všechna naše jednání s premiérem a prezidentem, která se uskuteční do našeho sobotního jednání, uklidní všechny zúčastněné do té míry, že nabudou přesvědčení, že se jedná seriózně. Že nejde o nějaký predátorský tah.

A byl to predátorský tah?

To nevím. A dokonce ani nechci v tomto duchu vynášet soudy. Jen vnímám a konstatuji, že kolem toho vznikl další rozruch a nejistota. A problém, který doposud na stole nebyl. Protože obecná teze, dle které je třeba jednat o klíčových podnicích, ta tam byla. Ale obecná teze je jedna věc, konkrétní provedení věc druhá.

Dělení ČEZ?
Možné rozdělení ČEZ je třaskavé politické téma. Podle vedení firmy tato operace není aktuálně na stole, přesto se o ní diskutuje s ohledem na vývoj na evropském trhu. Kritici poukazují na možnou variantu, kdy by stát ziskovější a perspektivní část možná privatizoval a neperspektivní část si ponechal. O rozdělení firmy se uvažuje kvůli stavbě nového jaderného zdroje a trendům v energetice. Babiš před časem uvedl, že možnosti posoudí expertní tým, a ujišťoval, že by si stát ponechal i kontrolu nad perspektivní částí firmy.

Další téma je ministr zahraničí, kam chce ČSSD prosadit Miroslava Pocheho navzdory odporu Babiše, Zemana i KSČM. Dnešní vyjádření sociálních demokratů se mi přitom jevila dost vyhýbavě…

Tak je zřejmé, že Miroslav Poche na seznamu je. Zrovna tak je zřejmé, že prezident bude neústupný. A je také zřejmé, že část našich straníků a představitelů strany bude přitakávat prezidentovi v tom, že jde o nedůvěryhodného kandidáta.

KSČM ale po celou dobu ani jednou o Miroslavu Pochem nehovořila. Aspoň ne veřejně. Nezačali jste k němu mít výhrady až po intervenci prezidenta? Není v tomto ohledu KSČM tak trochu v jeho vleku?

Nebyl jsem sice u každého jednání, ale myslím si, že šlo na začátku o tah ze strany prezidenta. Ten nejprve argumentoval, že v protiimigrační vládě nemůže být promigrační ministr. Což mě trochu překvapilo, doufám, že nevzniká vláda s takovým přídomkem. Ta rétorika mi přijde hodně okamurovská.

Je jasné, že odpovědný politik musí vnímat, že nezvládnutá kvanta migrantů by znamenala rizika, kterým je potřeba předejít. Ale to neznamená, že vzniká vláda, která se bude apriorně negativně vymezovat vůči každému běženci, že bude používat jakoukoli migraci jako strašák.

Pokud bychom se měli vrátit k nominaci na post ministra zahraničí, osobně myslím, že podstata je v dohodě o české zahraniční politice. A já musím dodat, že jsme strana, která právě kvůli rozporům v zahraniční politice od začátku říkala, že nechce vstoupit do vlády.

720p 360p
Komunisté sahají po miliardovém vlivu. Přimknou Česko k Rusku skrz státní podniky?

Takže je to především ambice Miloše Zemana?

Tak on je součástí zahraniční politiky a potřebuje se s partnery umět dohodnout. Tomu vcelku rozumím. A také rozumím tomu, že mnozí lidé z naší strany této ambici přitakávají.

Ale je tady přece také Ústava a koaliční smlouva. V Ústavě se píše, že prezident jmenuje ministry na návrh předsedy vlády a v koaliční smlouvě se strany zase zavazují k tomu, že si nebudou mluvit do svých nominací na ministry…

To mi nemusíte vysvětlovat. Také je ale dobře známo, že prezident není tak říkajíc pasivně ve vleku této interpretace.

Tím myslíte, že není ve vleku Ústavy?

Ne. Myslím tím to, že se snaží využít jakékoli volnosti v dikci základního zákona. Otázka pak je, zda to hnát až na kompetenční stížnost, kam až má případná tvrdohlavost jít a zda tak vysílat signály, že vláda nemusí vlastně ani vzniknout.

A není Andrej Babiš v této věci až příliš ústupný?

A co mu zbývá, když v tuto chvíli prezidenta potřebuje? Ten ho pověřil sestavením vlády, a pokud by neuspěl, znamenalo by to krach a třetí vyjednávání o vládě.

Umíte si představit, že de facto nebude dlouhodobě obsazený post ministra zahraničí?

Dlouhodobě by to bylo nepochybně špatně.

Co myslíte tím dlouhodobě?

Určitě by nebylo dobře, pokud bychom byly svědky tohoto problému ještě na podzim.

Takže bychom řekněme do konce letních prázdnin měli mít ministra zahraničí…

Tak. Myslím, že by to mělo být vyřešené v řádu měsíců…

Když už jsme u ČSSD, nezdá se vám, že nakonec ustoupila téměř ve všem, co původně označila za nepřekročitelnou podmínku?

Ona ale také formulovala i požadavky, které si mohla těžko vynutit. Není totiž v pozici, kdy by si mohla až zas tak vyskakovat. A to jak s ohledem na volební výsledek, tak s ohledem na to, že těžko hledá vnitřní konsensus. I ona má své hradní křídlo.

Takže v sobotu máte ústřední výbor a tam budete hlasovat o tom, zda umožníte vznik menšinové vlády. Jak myslíte, že hlasování dopadne?

Důležité je, aby předseda strany, který vedl určitým způsobem dlouhodobě jednání, vyslal před sobotním hlasováním čitelné signály. Věřím, že se ten současný – a doufám, že poslední – spor nějakým způsobem vyřeší a pohneme se do finále. Nechme tedy klíčové postavy v klidu uzavřít vyjednávání, aby bylo co předložit konečnému poltickému rozhodnutí. A pokud se nám tento blokační problém podaří vyřešit, můžeme se začít věnovat z mého pohledu důležitějším věcem. Ostatně jsem přesvědčený, že řadový volič neřeší, kdo je v dozorčí radě ČEZ, nebo jakého máme ministra zahraničí. Určitě ho ale zajímá, že jsme vyjednali sedm podmínek, které se týkají jeho života, a zajímá ho, jak budou naplněny.

A pokud jde o těchto sedm podmínek, budete požadovat jasný časový plán?

Půjde o závazek ze strany premiéra. A termíny a realizace by měly být součástí tolerančního patentu mezi vládou vedenou Andrejem Babišem a naší stranou. Z hlediska voliče je právě tohle myslím to zásadní.

Směřuje tedy Česko ke stabilní vládě, která tady vydrží po celé funkční období, anebo nevylučujete předčasné volby třeba příští rok na jaře?

Volby v blízkém termínu by byly prohrou nejen Miloše Zemana. Byly by prohrou celé politické reprezentace. Za další: za současného rozložení sil těžko zaručíte betonovou stabilitu na celé volební období. Menšinová vláda to má vždycky složité. Avšak pokud dostane důvěru, bude přece jen v jiné pozici. Umím si představit, že některé věci vyjedná doprava, jiné doleva. Pokud bude schopná politicky vyjednávat, může to nějakým způsobem fungovat.

Tedy pokud nenastane nějaký zásadní zlom. Tím myslím třeba to, že se dostane do rozhodující fáze trestní stíhání premiéra. Anebo že skončí konjunktura a krásné ekonomické časy. Faktory tohoto typu mohou zapůsobit, o to méně by pak bylo jisté, že vláda vydrží. Avšak nemusí to automaticky znamenat předčasné volby, představit si v takové situaci dokážu například nějakou vládní výměnu.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744